Dějiny teologického myšlení přehledně a čtivě

/ ČRo

Soudce na odpočinku Miroslav Veverka debutoval ve svých 86 letech monumentálním dílem Evoluce svým vlastním tvůrcem – Od velkého třesku ke globální civilizaci (2013), které ocenila kritika i čtenáři.  V knize Hledání Boha sleduje autor vznik a vývoj náboženských proudů a mj. přemítá, jak se náboženství podílí na genezi morálky.
Soudce na odpočinku Miroslav Veverka debutoval ve svých 86 letech monumentálním dílem Evoluce svým vlastním tvůrcem – Od velkého třesku ke globální civilizaci (2013), které ocenila kritika i čtenáři. V knize Hledání Boha sleduje autor vznik a vývoj náboženských proudů a mj. přemítá, jak se náboženství podílí na genezi morálky.

Miroslav Veverka (1927) vystudoval Právnickou fakultu Karlovy univerzity a do začátku normalizace působil jako soudce a pracovník ministerstva spravedlnosti. V roce 1971 musel z politických důvodů opustit justici a až do roku 1989 se živil jako sociální pracovník. V této době se ve volném čase začal věnovat studiu biologie a dalších přírodovědných disciplín. V roce 1990 byl zvolen soudcem Nejvyššího soudu v Praze a po přemístění této instituce do Brna pokračoval jako soudce Vrchního soudu v Praze až do svého odchodu do důchodu v roce 2003. V této funkci řešil i některé mediálně známé kauzy, jako byl případ generála Alojze Lorence, agenta provokatéra Ludvíka Zifčáka či nájemného vraha Jiřího Kajínka. V šedesátých a sedmdesátých letech publikoval řadu článků v odborných časopisech doma i v zahraničí, a to převážně z oblasti kriminologie. Jeho knižní prvotinou byla Evoluce svým vlastním tvůrcem (2013).

 

Další články

Rozhovor germanistky Dany Pfeiferové se spisovatelkou a překladatelkou Radkou Denemarkovou. Povídaly si nejen o jejím nejnovějším románu, nazvaném Hodiny z olova, za který autorka získala letošní Cenu Magnesia Litera v kategorii Kniha roku, ale také o jazyce a síle slova
Aktuality

S Radkou Denemarkovou nejen o jejím románu Hodiny z olova

Rozhovor germanistky Dany Pfeiferové se spisovatelkou a překladatelkou Radkou Denemarkovou. Povídaly si nejen o jejím nejnovějším románu, nazvaném Hodiny z olova, za který autorka získala letošní Cenu Magnesia Litera v kategorii Kniha roku, ale také o jazyce a síle slova
 | ČRo Vltava
Literární čtvrtletník Souvislosti je magazínem, který si drží už několik desetiletí vysokou úroveň. Poslední číslo 1/2019 nabízí mimo jiné rozhovor s mediavelistou Martinem Nodlem, šest krátkých povídek anglo-amerických autorek nebo oblíbené knihy Anežky Charvátové a Petra Onufera. A také krátkou povídku Itala Clavina Obnažené poprsí. Publikujeme s laskavým svolením časopisu a zveme k jeho čtení.
Aktuality

Obnažené poprsí ze Souvislostí

Literární čtvrtletník Souvislosti je magazínem, který si drží už několik desetiletí vysokou úroveň. Poslední číslo 1/2019 nabízí mimo jiné rozhovor s mediavelistou Martinem Nodlem, šest krátkých povídek anglo-amerických autorek nebo oblíbené knihy Anežky Charvátové a Petra Onufera. A také krátkou povídku Itala Clavina Obnažené poprsí. Publikujeme s laskavým svolením časopisu a zveme k jeho čtení.
 | Souvislosti
,Islandský kreslíř Hugleikur Dagsson je známý svým jednoduchým stylem a opravdu hodně černým humorem. V češtině mu vyšly už čtyři knihy s názvy jako „A tomuhle se mám smát?“ nebo „To má být nějaký vtip?“, které jeho dílo trefně vystihují  – buďto se budete válet po zemi smíchy, nebo vás Dagssonovy kresby okamžitě pohorší a odpudí.
Aktuality

Doufám, že nejsem prorok. Nechtěl bych zažít to, co jsem nakreslil

,Islandský kreslíř Hugleikur Dagsson je známý svým jednoduchým stylem a opravdu hodně černým humorem. V češtině mu vyšly už čtyři knihy s názvy jako „A tomuhle se mám smát?“ nebo „To má být nějaký vtip?“, které jeho dílo trefně vystihují – buďto se budete válet po zemi smíchy, nebo vás Dagssonovy kresby okamžitě pohorší a odpudí.