Bram Stokerův model upíra je zobrazován oděný do černé, s výrazným obličejem připomínajícím dravého ptáka, úzkým dravčím nosem, s mohutným knírem, srostlým obočím, vysokým klenutým čelem a širokou bradou. Dále jsou pro něj charakteristické: ostré špičáky přečnívající přes rudé rty, špičaté uši, dlouhé nehty, chlupaté dlaně a mrtvolně zapáchající dech. Jeho pleť je velmi bledá a jeho tělo je chladné na dotek. Je prototypem upíra: nevrhá stín, neodráží se v zrcadle, má sílu dvaceti mužů, pomalu stárne a ovládá přírodní živly jako mlhu, déšť, blesky. Také ovládá malé živočichy jako krysy, sovy, netopýry, můry, lišky a vlky. Všichni mrtví v jeho blízkosti ho poslouchají; vzývá mrtvé. Vidí ve tmě, proto jeho moc končí za rozbřesku. Pohybuje se po měsíčních paprscích jako pouhý prach. Dokáže se změnit v netopýra, vlka, psa, anebo v mlžný opar; může tedy proplout pode dveřmi, či projít klíčovou dírkou. Shodně s legendou se totiž upíři mohli přeměnit do jiné formy.

Stokerova žena Florence a syn Noel vzpomínali jak Stoker se stoprocentní zaujatostí pracoval na Draculovi. Vzpomínali, jak před nimi čítával své příběhy a Dracula je utvrdil v tom, jakou má Stoker ohromnou představivost.

První vydání Draculy se objevilo v květnu roku 1897, svůj dokončený rukopis svěřuje Stoker vydavateli Archibaldu Constablovi. Constable vytiskl tři tisíce kopií a v roce 1901 vydal edici paperbackovou. Byly naznačeny tři možné názvy, a to: Count Dracula, The Un-Dead a The Dead UnDead. Nakonec byl titul změněn na Dracula. Konečně se nedovídáme, jestli na tomto názvu trval Stoker, nebo vydavatel.

použity výňatky z diplomové bakalářské práce Barbory Chytilové Fenomén Dracula - od Byrona k dnešku, MU  - filozofická fakulta, 2008