„Teilhardova díla si vážím především proto, že umožní člověku vnímat jeho osobní příběh jako součást obrovského, nesmírně zajímavého a tajemného dramatu vývoje vesmíru. Nejen každý člověk, byť z lidského pohledu nepatrný, je zásadní součástí příběhu Stvoření, ale s ním i každá jiná bytost, zvíře, rostliny, kámen, atom. Teilhard vnímá vesmír jako dramaticky hluboký, dobrodružný příběh – a zároveň tichý, mystický, plný božské záře prosvítající skrze nejmenší součást stvoření.

Dívat se na svět Teilhardovýma očima znamená milovat drama a dobrodružství vesmíru, ačkoli je to občas hodně drsný příběh (ale také právě proto!) – a milovat i jeho Stvořitele, „tvůrce, který tvoří tvůrce“. Teilhard chápe vesmír jako Božskou hru, ve které se hraje o jediné: o maximální tvůrčí svobodu, o její správné pochopení a použití pro sjednocování světa, a respekt vůči různosti stvořených bytostí. Přesně takový pohled na svět mi byl od mládí vlastní, jen jsem ho potřebovala pojmenovat a Teilhard mi k tomu dal většinu pojmů. Ve své dizertaci jsem se jeho teorii snažila nejen systematicky vyložit, ale také dopracovat.

Hluboce si Teilharda vážím pro jeho pojetí křesťanství, protože chápe Krista jako přitažlivý střed evoluce, který uvádí do pohybu všechno stvoření s cílem umožnit mu, aby dosáhlo maximální svobody a tvořivosti. Každý z nás může s pomocí Boží hrát svůj virtuózní part v této božské hře, jejíž scénář napsal Stvořitel tak, aby právě tuto svobodu umožnil – až do krajnosti, tedy i s možností jejího zneužití nebo nepochopení, protože jinak by to nebyla žádná hra, ale diktatura.

Teilhardovo křesťanství je akční a plné naděje, nikoho neosočuje a nevylučuje, neoznačuje žádné skupiny lidí za špatné a „proti přirozenosti“, respektuje ostatní náboženství a chce s nimi vést skutečný dialog, ne je odsuzovat – a přitom je Kristus jako sjednocující síla celého vesmíru stálým a hlavním tématem jeho textů. Teilhard uvažuje o vykupující síle kříže pro celý vesmír, jeho úvahy o možnosti proměny utrpení patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četla. Otázka existence zla, jedno z Teilhardových zásadních témat, je problém, který mě vždycky zajímal. O křesťanském pojetí zla jsem psala diplomovou práci a Teilhardovo řešení mi připadá nejlepší. Myslím, že Teilhardovy myšlenky mohou pomoci přeložit křesťanské poselství do nové řeči, aby bylo plně přístupné lidem 21. století.

Základní Teilhardovo poselství o radikální zodpovědnosti člověka za stvořený svět a propojenosti všech organismů na Zemi mi změnily pohled na svět a význam lidské aktivity a tvořivosti pro jeho konečnou podobu. Znám víc lidí, které četba Teilhardových textů přivedla ke kněžství nebo ke křesťanství, mně křesťanství Teilhard zachránil a dal mi úplně nový, radostný a akční pohled na život.

Kromě toho mi jeho filosofie zásadně pomohla překonat strašně rychlé vnímání času, svět kolem mě pádil bez zastavení a nebylo nijak zřejmé, co se z toho vůbec zachová po smrti, Teilhardovo dílo mě přesvědčilo, že „Nový Jeruzalém“, věčnost, nebude jen záležitostí lidských duší, ale že všechno hodnotné už od počátku vesmíru se do věčnosti nějakým způsobem promítne. To mne velmi uklidnilo a od té doby umím vnímat věčnost a Boží přítomnost za mnohem širším spektrem jevů než dříve, především v přírodě a ve hmotě, jak to měl také Teilhard. Chci Teilhardovi vrátit všechno, co mi svým dílem dal, tím, že umožním i ostatním, aby si jeho texty mohli přečíst a vzít si z nich to, co potřebují. Každý tam pro sebe najde něco jiného.“

Františka Jirousová

Mgr. Františka Jirousová, Ph.D. (*1980) je spisovatelka, doktorka filosofie, knižní redaktorka a předsedkyně spolku Statek uProstřed. Dílu Teilharda de Chardin se důkladně věnovala v průběhu svého studia filosofie na FF UK. Studium ukončila v roce 2017 obhajobou dizertační práce Evoluce jako cesta k Bohu v díle Teilharda de Chardin, která bude tento rok vydána v nakladatelství Malvern. Také ve své diplomové práci Křesťanská teodicea jako logický paradox věnovala jednu část Teilhardovi. V současnosti pracuje jako knižní redaktorka především pro nakladatelství Karolinum a ujme se také redakce překladů. Redaktorské a korektorské práci se věnuje od roku 2016 a za tu dobu připravila k vydání desítky odborných publikací.

Františka Jirousová strávila devět a půl měsíce jako stipendistka Fulbright-Masarykova stipendia v Teilhardově archivu na Georgetown Univerzity ve Washingtonu D.C. v USA, kde prostudovala celé Teilhardovo dílo a pořídila mnoho cenných informačních zdrojů. Jako jedna z mála lidí přečetla skutečně celé Teilhardovo filosofické dílo i jeho dopisy, deníky a zápisky (34 svazků, plus nepublikované dopisy). Většina badatelů se omezuje při výkladu na dva nebo tři svazky. Jediný, o kom je ze sekundární literatury známo, že celé Teilhardovo dílo skutečně znal celé, byl Jezuita Thomas King, zakladatel archivu na Georgetownu.

Autorka v Americe shromáždila a nakoupila většinu Teilhardových textů, získala cenné kontakty a archivní materiály (např. kopie rukopisu nevydaného Teilhardova deníku dostupného jen v archivu v Americe a ve Francii v Lyonu), takže ve výsledku vlastní jedinečné informační zdroje. Chystaná knihovna bude ještě rozšířena a upravena, ale kvalitní základ je již k dispozici. Na statku v Prostředním Vydří by tedy mohla vzniknout poměrně dobře odborně vybavená studovna Teilharda de Chardin, časem určená i pro zahraniční badatele. Spolek bude spolupracovat s American Teilhard Association, která kdysi publikovala Františce Jirousové článek o Teilhardovi, bude pořádat semináře a setkání, pokusíme se od nich získat velmi zajímavé filmové materiály, opatřit je titulky a pořádat promítání.

použity materiály České společnosti Teilharda de Chardin