Co všechno do Kryptonomikonu Neal Stephenson zašifroval?

/ nakl. Argo, Triton

Ještě nedávno psali kritici, že je škoda, že román Cryptonomicon (1999), dosud nejvýznamnější dílo Neala Stephensonovo, se nedočkal překladu. A už to neplatí. Ve vší parádě máte teď možnost tohle dílo vychutnat.
Ještě nedávno psali kritici, že je škoda, že román Cryptonomicon (1999), dosud nejvýznamnější dílo Neala Stephensonovo, se nedočkal překladu. A už to neplatí. Ve vší parádě máte teď možnost tohle dílo vychutnat.

Pár slov k této devítisetstránkové knize. Cryptonomicon, po němž se Stephenson na čtyři roky odmlčel, je „počítačovým románem“ z alternativní historie, jehož děj se odehrává částečně v průběhu 2. světové války, v období, kdy se Britové snaží rozluštit šifrovací systém Enigma, jehož nacisté využívají ke komunikaci se svými ponorkami, a částečně na konci 20. století. Hlavním tématem je svět kryptografie a čtenář se zde vedle hlavních fiktivních postav setkává i se skutečnými historickými osobnostmi, jako je např. matematik Alan Turing či německý admirál Karl Dönitz. Jejich osudy si ovšem spisovatel přizpůsobil svým vypravěčským záměrům. První rovina příběhu začíná před válkou, kdy se setkávají tři přátelé, Angličan Alan Turing, Američan Lawrence Pritchard Waterhouse a Němec Rudolf von Hacklheber. Tato trojice matematických géniů začne uvažovat o tom, zda by bylo možné vytvořit jakýsi univerzální počítací stroj, který by se dal nakonfigurovat tak, aby se z něj stal stroj provádějící jakékoli specifické výpočty. Brzy se však rozcházejí. Zatímco Turing a Waterhouse stojí v průběhu války na straně Spojenců, von Hacklheber pracuje pro nacistické Německo. V dějové rovině, jež se odehrává v současnosti, vystupuje Waterhouseův vnuk Randy, který se stal špičkovým hackerem a plní náročný úkol spojený s převody elektronických peněz...

Cryptonomicon je zároveň titul fiktivní knihy ze 17. stoleté, jež je jakýmsi kompendiem šifrovacího umění posbíraného za několik staletí. Zajímavým prvkem Stephensonova románu je nový šifrovací systém, jehož autorem je Bruce Schneier. Tento systém je založený na karetní hře pasiáns (angl. Solitaire, v románu přejmenován na Pontifex). S jeho pomocí si může každý čtenář Cryptonomiconu šifrovat a rozšifrovávat libovolné zprávy pomocí obyčejného balíčku karet či počítačové obdoby této hry. Bruce Schneier je navíc autorem zasvěceného doslovu „The Solitaire Encryption Algorithm“, v němž objasňuje všechny podrobnosti o svém důmyslném kryptosystému. K této dimenzi knihy se vztahuje zajímavá skutečnost. Šifrovací program, který je otištěn v románu v podobě jednoduchého skriptu, je natolik účinný, že podléhá americkým zákonům o vývozu kryptografických technologií. Z tohoto důvodu je ilegální text Cryptonomiconu distribuovat mimo Spojené státy v elektronické podobě. Že jde o nesmyslné opatření, je nabíledni, ale američtí úředníci si to nenechali vymluvit.

ukázka z recenze Jana Kapouna, psáno pro iLiteraturu v roce 2003

Další články

Padlá metropol, v pořadí pátý román čínského autora Ťia Pching-waa, způsobila v roce svého vydání (1993) nejprve literární poprask a posléze celostátní skandál následovaný zákazem, jenž — k tomu se ještě vrátíme — trvá v podstatě dodnes. Záminkou k tak tvrdému zákroku byla pochopitelně přítomnost erotických pasáží dráždících obecnou prudérnost vlastní nejen tehdejším ideovým mravokárcům, ale i společensko-kulturním vzorcům vzešlým z konfuciánského, či spíše neokonfuciánského dědictví.
Aktuality

Padlou metropol lze bez přehánění zařadit mezi literární monumenty

Padlá metropol, v pořadí pátý román čínského autora Ťia Pching-waa, způsobila v roce svého vydání (1993) nejprve literární poprask a posléze celostátní skandál následovaný zákazem, jenž — k tomu se ještě vrátíme — trvá v podstatě dodnes. Záminkou k tak tvrdému zákroku byla pochopitelně přítomnost erotických pasáží dráždících obecnou prudérnost vlastní nejen tehdejším ideovým mravokárcům, ale i společensko-kulturním vzorcům vzešlým z konfuciánského, či spíše neokonfuciánského dědictví.
 | Denis Molčanov
„Pierre Teilhard de Chardin (1881 - 1955) popsal na pozadí moderního evolučního světového názoru kosmos jako proces vzestupu, jako cestu sjednocování. Tato cesta vede od zcela jednoduchých ke stále větším a komplexnějším jednotkám, v nichž se rozmanitost neruší, ale slučuje v rostoucí syntézu. Postupné vydávání děl francouzského jezuity, paleontologa a geologa začíná pro tisk přepracovanou dizertací Františky Jirousové Evoluce jako cesta k Bohu v díle Teilharda de Chardin.
Aktuality

Objevit Teilharda de Chardin pro 21. století

„Pierre Teilhard de Chardin (1881 - 1955) popsal na pozadí moderního evolučního světového názoru kosmos jako proces vzestupu, jako cestu sjednocování. Tato cesta vede od zcela jednoduchých ke stále větším a komplexnějším jednotkám, v nichž se rozmanitost neruší, ale slučuje v rostoucí syntézu. Postupné vydávání děl francouzského jezuity, paleontologa a geologa začíná pro tisk přepracovanou dizertací Františky Jirousové Evoluce jako cesta k Bohu v díle Teilharda de Chardin.
 | Česká společnost Teilharda de Chardin, nakl. Malvern
Oblíbený historik Petr Čornej získal za biografii Jana Žižky cenu Kniha roku - Magnesia Litera i Cenu Josefa Hlávky. Nyní líčí husitskou revoluci v nové knize, která působí jako dramatická novela. V krátkých, svižných kapitolách nově vykládá střety, zvraty i klíčové aktéry od počátku husitství po vládu krále Jiřího z Poděbrad.
Aktuality

Petr Čornej sepsal stručnou historii husitské revoluce

Oblíbený historik Petr Čornej získal za biografii Jana Žižky cenu Kniha roku - Magnesia Litera i Cenu Josefa Hlávky. Nyní líčí husitskou revoluci v nové knize, která působí jako dramatická novela. V krátkých, svižných kapitolách nově vykládá střety, zvraty i klíčové aktéry od počátku husitství po vládu krále Jiřího z Poděbrad.