Nominace na Cenu Jiřího Ortena 2021

/ Svaz českých nakladatelů a knihkupců

V pořadí 34. ročník prestižní Ceny Jiřího Ortena (CJO), jíž udílí Svaz českých knihkupců a nakladatelů talentovaným autorům do 30 let věku, zná své nominované. Odborná porota vybrala z 21 přihlášených titulů tři pozoruhodné knihy:
V pořadí 34. ročník prestižní Ceny Jiřího Ortena (CJO), jíž udílí Svaz českých knihkupců a nakladatelů talentovaným autorům do 30 let věku, zná své nominované. Odborná porota vybrala z 21 přihlášených titulů tři pozoruhodné knihy:

 - básnickou sbírku Šimona Leitgeba Betonová pláž (JT´s nakladatelství),

 - text Gábiny Pokorné V hlavě (Práh), přinášející bez příkras zápisky mladé schizofreničky

- románový debut Praskliny (Listen) spisovatelky, publicistky a scenáristky Kláry Vlasákové

Slavnostní vyhlášení vítěze proběhne 17. května 2021 od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny.

Porota 34. ročníku Ceny Jiřího Ortena pracuje ve složení: literární teoretik Petr A. Bílek, literární kritik a filozof Petr Fischer, spisovatelka a překladatelka Pavla Horáková, literární redaktor Štěpán Kučera a spisovatelka a redaktorka Božena Správcová. Předsedou poroty se stal Petr A. Bílek.

Šimon Leitgeb: Betonová pláž (JT’s nakladatelství)

Vyjádření poroty: Básnické miniatury jsou díky přímočaré a nesentimentální dětské optice působivé už samy o sobě. Leitgeb z nich však buduje konkrétní, uvěřitelný svět malého chlapce z okraje společnosti. Na hlubší rovině se tak vzácně setkává důležité sociální téma s básnickým vidění a dotaženou originální kompozicí.

Gábina Pokorná: V hlavě (Práh)

Vyjádření poroty: Román poskládaný z blouznivých, drásavých i temně vtipných „zápisků mladé schizofreničky“ je text v dobrém slova smyslu terapeutický (přináší i osvětu, co to diagnóza F20 vlastně znamená). Zároveň jde o výsostnou a suverénně psanou literaturu. Neustálé napětí mezi neuspořádaným světem v hlavě a přesně volenými slovy přináší silný čtenářský zážitek.

Klára Vlasáková: Praskliny (Listen)

Vyjádření poroty: Nápaditým příběhem, plným příznačných postav, se nominovaná próza odvážně a s ambicemi pokouší tematizovat zásadní problémy společnosti pozdní doby, jako je ztráta smyslu práce nebo víry v udržitelný rozvoj světa. I enviromentální žal možná skrývá naději.

 

Další články

Co kdyby události roku 1989 postavily komunistický režim znovu na nohy? Alena Mornštajnová napsala svůj pátý román s názvem Listopád. Zamýšlí se v něm nad tím, jaké by byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil a my zůstali za železnou oponou, jež by nás dál oddělovala od zbytku světa a tvořila i bariéru mezi lidmi. Kromě tištěné knihy z nakladatelství Host vychází příběh zároveň jako audiokniha ve vydavatelství OneHotBook.
Aktuality

Co kdybychom po roce 1989 dál zůstali sovětským protektorátem?

Co kdyby události roku 1989 postavily komunistický režim znovu na nohy? Alena Mornštajnová napsala svůj pátý román s názvem Listopád. Zamýšlí se v něm nad tím, jaké by byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil a my zůstali za železnou oponou, jež by nás dál oddělovala od zbytku světa a tvořila i bariéru mezi lidmi. Kromě tištěné knihy z nakladatelství Host vychází příběh zároveň jako audiokniha ve vydavatelství OneHotBook.
 | OneHotBook, Tomáš Weiss
Ole Mathismoen (nar. 1961) je uznávaný norský novinář, který se více než třicet let věnuje environmentální tematice. Jeho kniha o globálním oteplování Co se děje s klimatem (2007) byla nominována na Bragiho cenu v kategorii literatura faktu. Na totéž ocenění, a to v otevřené kategorii, byla za popularizaci vědy nominována i Zelená Země.
Aktuality

Komiks o ochraně přírody pro děti

Ole Mathismoen (nar. 1961) je uznávaný norský novinář, který se více než třicet let věnuje environmentální tematice. Jeho kniha o globálním oteplování Co se děje s klimatem (2007) byla nominována na Bragiho cenu v kategorii literatura faktu. Na totéž ocenění, a to v otevřené kategorii, byla za popularizaci vědy nominována i Zelená Země.
 | nakl. Argo
Nejdřív země Beneluxu, teď Španělsko a pravděpodobně i Portugalsko. V těchto zemích došlo k právní úpravě, umožňující za určitých podmínek ukončení lidského života na pacientovu žádost. V českém parlamentu leží návrh zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii. Asistovaná smrt bude časem součástí českého právního řádu. Se všemi úlevami a riziky, které to přinese. Sežeňte si pár informací k tématu, které se bude týkat světa kolem vás. Tomáš Hříbek: Obrana asistované smrti
Aktuality

Asistovaná smrt pomalu přichází do Evropy

Nejdřív země Beneluxu, teď Španělsko a pravděpodobně i Portugalsko. V těchto zemích došlo k právní úpravě, umožňující za určitých podmínek ukončení lidského života na pacientovu žádost. V českém parlamentu leží návrh zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii. Asistovaná smrt bude časem součástí českého právního řádu. Se všemi úlevami a riziky, které to přinese. Sežeňte si pár informací k tématu, které se bude týkat světa kolem vás. Tomáš Hříbek: Obrana asistované smrti