Hlavní postavou románu je Jack Sheppard, truhlářský učeň, ale především nejslavnější londýnský zloděj, milovník, loupežník a kapsář, který ukončil svůj legendami opředený život na popravišti. Rosenberg legendu obrací naruby a představuje si, že kramářské písně opěvující londýnského hrdinu a všechna literární zpracování jeho života nemají se skutečností nic společného. „Autor se ptá, zda Jack Sheppard nemohl být původně dívka,“ říká překladatelka Markéta Musilová. „Svědčila by o tom nezvykle drobná tělesná konstituce a mrštnost, díky níž mohl podnikat kousky, které by ostatní zloději jen stěží dokázali.“

Sheppardova cesta podsvětím Londýna, boj s nově se formujícím policejním sborem a jeho milostná dobrodružství se prolínají s osudem profesora a redaktora Votha v současnosti. Voth chce k vydání připravit záhadný rukopis Zpověď lišáka, který revolučním způsobem odhaluje skutečný Sheppardův život. „Čím více se do rukopisu noří, tím jsou jeho poznámky pod čarou méně a méně akademické povahy,“ říká Musilová k postavě, která nejen svým zápalem pro Sheppardovu legendu připomíná samotného Rosenberga. „Text pod čarou ožije svým vlastním životem a odehraje se v něm nejen konflikt Votha s autoritami na jeho domovské univerzitě, ale také jeho vlastní životní příběh, v mnohém identický s tím Jackovým,“ osvětluje netradiční výstavbu románu překladatelka.

„Zpověď lišáka je dokonalá hříčka,“ říká Musilová. „Ve své podstatě je to literární kříženec rozkročený mezi Henry Fieldingem a Moll Flandersovou na jedné straně, Johnem Fowlesem, Grahamem Swiftem a Sarah Watersovou na straně druhé. Je to bildungsromán, dobrodružný příběh a zároveň kniha lehce obscénní až pornografická.“

Zpověď lišáka se tak dá číst různě, jako historický román či jako důmyslné vyprávění ve vyprávění, kdy se jednotlivé příběhy a časové roviny ovlivňují navzájem. „Rozhodně je to však román, který svého čtenáře strhne a už nepustí,“ myslí si překladatelka, pro níž se nejednalo o snadnou práci.

„Na začátku se zdálo, že nejhorší bude historická terminologie a především pouliční slang a profesní argot,“ říká Musilová. „V češtině totiž nemáme speciální slovo pro zloděje mrtvol a jiné zlodějské specialisty, terminologie pouliční prostituce taky oproti angličtině lehce pokulhává. Při studiu historických slangových slovníků a slovníků hantýrky jsem si uvědomila, kolik máme v nespisovném jazyce běžně používaných výrazů, které jsou původem z argotu a pocházejí nejen z němčiny, ale také třeba z romštiny a jidiš,“ dodává.

Jordy Rosenberg je americký transgender spisovatel a docent na univerzitě v Massachusetts Amherst, kde vyučuje literaturu a genderová a sexuologická studia 18. století. Žije v New Yorku a Northamptonu. Jeho román Zpověď lišáka má pověst oslňujícího debutu a jeho fanoušky se rychle stali i spisovatelé a spisovatelky jako China Miéville, Sarah Perryová nebo Maggie Nelsonová.