Mojenka Olgy Stehlíkové otevírá témata pro dětské knihy neobvyklá

/ Radek Štěpánek - nakl. Host

V Mojence se snoubí témata, která se jinak v dětské literatuře příliš neobjevují. Především je to téma těžké nemoci v rodině, se kterým se musí hlavní hrdinka Magdalena řečená Mojenka i její blízcí vyrovnávat. Jako skrytá nit se pak knihou táhne otázka komunikace a vnímavosti ke všemu, co se kolem nás děje, a vědomí, že 
jsme všichni součástí jednoho celku. Kniha, kterou nádherně ilustrovala Andrea Tachezy, má tak i neopominutelný environmentální podtext.
V Mojence se snoubí témata, která se jinak v dětské literatuře příliš neobjevují. Především je to téma těžké nemoci v rodině, se kterým se musí hlavní hrdinka Magdalena řečená Mojenka i její blízcí vyrovnávat. Jako skrytá nit se pak knihou táhne otázka komunikace a vnímavosti ke všemu, co se kolem nás děje, a vědomí, že jsme všichni součástí jednoho celku. Kniha, kterou nádherně ilustrovala Andrea Tachezy, má tak i neopominutelný environmentální podtext.

Kniha se odehrává za Prahou, ve Vonoklasech, odkud se dá do města dojet na kole a přitom to není satelitní výstavba. „S hledáním případné oblasti mi pomohli kamarádi – zavilí cyklisti. Vesnici v přírodě samotnou jsem pak našla hned, vybírala jsem i podle krásného názvu, Vonoklasy, a ten způsob výběru jsem potom vložila do rozhodování rodiny, o níž příběh pojednává. Krajinu Vonoklas, Krásné stráně a Karlíku jsem výletně poznala s velkým potěšením – a taky s dětmi,“ vysvětluje Olga Stehlíková.

Do knihy chtěla zakomponovat současné poznatky o přírodě, které jí připadají zajímavé a důležité, zároveň ale nechtěla čtenáře nudit. „Dokázat to pro mě byl asi nejzajímavější úkol. Proto jsem si vypůjčila postavu Mojenčiny maminky, která je přírodovědkyně, a vložila jí je do úst. Protože vypráví zajímavosti ze světa přírody, zejména stromů, své dcerce, kterou chce strhnout, samozřejmě zjednodušuje a snaží se to udělat co nejzajímavějším, přivést Mojenku k úvahám, které považuje za podstatné, což se mi hodilo. Dívenku mnohem víc zajímá mořská fauna a exotická příroda než povídání o středočeském lese, maminka se dcerku pro něj stále pokouší nadchnout. Současně jsou to jedny z nejhezčích a nejintimnějších chvilek, které spolu zažívají. Snad se to podařilo předat,“ doufá Stehlíková.

Ztlumeným, ale naléhavým motivem knihy je ale právě nemoc Mojenčiny maminky, která otřese světem dívky a všech ostatních. Té se chtěla spisovatelka věnovat především proto, že neštěstí se týká dětí stejně jako dospělých. „O smutných věcech se beletristicky pro děti obecně moc nepíše. V tomto smyslu je to pořád tabu. Stále asi panuje přesvědčení, že dětem se mají servírovat pěkné a veselé věci, že literatura má dítě potěšit a pobavit. Těžké není o tom psát, těžké je možná naznačovat a přitom nic neumenšit a nepokazit, nebanalizovat a nepřesytit a snad se i vcítit do dívčiny mysli, jazyka, prožívání a pocitů. Ještě těžší je udržet při tom všem lehkost a životaplnost. Ale určitě nejtěžší musí být něco takového prožít a jít dál. Doufám, že pokud se to některému čtenáři stalo nebo pokud něčemu podobnému čelí, může v knížce najít i jistou útěchu nebo souznění,“ dodává známá spisovatelka, která především usilovala o lidskou, dobrodružnou a veselou atmosféru něžného příběhu.

Mojenka

359

Další články

Jiří Pernes se v novém dílu věnuje bouřlivému a čtenářsky vysoce atraktivnímu období 1948 až 1956. Objasňuje hlavní trendy, politické a mocenské mechanismy, proměny na poli hospodářském, sociálním, kulturním i náboženském. Hlavním obsahem svazku jsou události jako vznik exilu, studená válka, militarizace Československa, válka v Koreji, politické procesy nebo události po smrti Stalina a Gottwalda.
Aktuality

Velké dějiny zemí Koruny české pokračují!

Jiří Pernes se v novém dílu věnuje bouřlivému a čtenářsky vysoce atraktivnímu období 1948 až 1956. Objasňuje hlavní trendy, politické a mocenské mechanismy, proměny na poli hospodářském, sociálním, kulturním i náboženském. Hlavním obsahem svazku jsou události jako vznik exilu, studená válka, militarizace Československa, válka v Koreji, politické procesy nebo události po smrti Stalina a Gottwalda.
 | nakl. Paseka
Temný červnový den roku 1978, kdy dochází k porážce argentinské fotbalové reprezentace. Ještě temnější den téhož měsíce o čtyři roky později, kdy se k porážce argentinské reprezentace přidává i porážka celé argentinské armády. Martín Kohan (1967) prozkoumává utajenou verzi událostí, a z fikce tak utváří ten nejlepší jazyk – možná jediný – jímž lze sdělit pravdu.
Aktuality

Co má společného mistrovství světa ve fotbale a fašistická diktatura?

Temný červnový den roku 1978, kdy dochází k porážce argentinské fotbalové reprezentace. Ještě temnější den téhož měsíce o čtyři roky později, kdy se k porážce argentinské reprezentace přidává i porážka celé argentinské armády. Martín Kohan (1967) prozkoumává utajenou verzi událostí, a z fikce tak utváří ten nejlepší jazyk – možná jediný – jímž lze sdělit pravdu.
 | nakl. Runa
Redaktorka Martina Mašínová představuje knihu nizozemského spisovatele Marieke Lucase Rijnevelda S večerem přichází tíseň. Román, který je na mnoha místech až odpudivý, ale zároveň fascinuje svým temným kouzlem a podivuhodnou obrazotvorností, získal Mezinárodní Bookerovu cenu.
Aktuality

#mojeargo na vlnách: podcast Arga o oceňované knize S večerem přichází tíseň

Redaktorka Martina Mašínová představuje knihu nizozemského spisovatele Marieke Lucase Rijnevelda S večerem přichází tíseň. Román, který je na mnoha místech až odpudivý, ale zároveň fascinuje svým temným kouzlem a podivuhodnou obrazotvorností, získal Mezinárodní Bookerovu cenu.