Podobně silný příběh jako přinesla Prašina?
![Scenáristka Lucie Paulová má bohaté zkušenosti z televizní tvorby, bližší je jí ale svět knih. „Na dětské literatuře mě fascinuje možnost použít fantazii bez hranic. Pokud člověk ctí zákony vlastního vytvořeného světa a postav, může vlastně cokoliv,“ říká k novému románu Alma a Svět obrazu. Titulní hrdinku nechala cestovat časem do pražských Holešovic před sto lety.](https://obalky.kosmas.cz/ReviewCovers/607613_base.jpg)
Slepá Alma v dědově vetešnictví omylem projde obrazem a ocitne se v přízračné krajině. Najednou vidí. Stojí v modré trávě pod červeným nebem a blíží se k ní prazvláštní bílé zvíře. „Když jsem byla malá, fascinoval mě obraz, který moje babička zachránila za druhé světové války z vybombardovaného domu,“ říká spisovatelka Lucie Paulová. „Přemýšlela jsem o tom, kdo ho namaloval, kdo se na něj díval, jaký měl asi osud, kde všude byl, než se nakonec ocitl v domě mých prarodičů nad krbem. Zároveň znám ženu, která oslepla, když jí bylo tolik jako Almě. Pamatovala si barvy a dodnes má ráda obrazy. Ráda se jich dotýká a baví jí, když se jí vypráví, co na nich je a jak působí,“ dodává.
Hrdinka Alma projde obrazem do doby před sto lety, do starých pražských Holešovic. Nemá s sebou mobil ani jinou technickou vymoženost. S partou z dělnické kolonie krade z vlaku uhlí a účastní se rodea s mohutným býkem. Především ale nutně potřebuje najít Františku, autorku obrazu, kvůli kterému to všechno začalo. „Věděla jsem, že Alma projde do doby první republiky. Holešovice mají dodnes nádech starých časů a jsou v nich pořád místa, která se podobají místům, kde se příběh odehrává. Pomáhala mi při tom stará mapa z roku 1922 a dobové fotografie. Bavilo mě spojovat realitu té doby s fikcí,“ vysvětluje Paulová.
Když pošlete dnešní jedenáctileté děvče do minulosti před sto lety, je jasné, že to nebude mít vůbec jednoduché. Redaktorka knihy Magdalena Hennerová srovnává její dobrodružství s Prašinou, kterou pro Paseku také objevila. „Naše malá současnice ví o době první republiky jen velmi málo. Postupně se s ní seznamuje a společně s ní i čtenáři.“ Kniha podle ní má velkou šanci stát se přitažlivou četbou i pro méně zdatné čtenářky a čtenáře. „Silná hrdinka Alma navíc může připomenout cílevědomou a houževnatou En z Prašiny a z některých míst v dávno zmizelých starých Holešovic vane až krchlebsky temná atmosféra,“ říká Hennerová.
Další články
![Marta Bartošková pro Argo z islandštiny v posledních dvou letech přeložila román Ženská na 1000°, dětskou knihu Truhla času (za její překlad získala Zlatou stuhu) a esejisticky laděný text O času a vodě. Povídáme si o islandštině, islandském knižním trhu, islandských ledovcích i o argovských islandských knihách.](https://obalky.kosmas.cz/ReviewCovers/607482_base.jpg)
#mojeargo na vlnách: podcast Arga s předkladatelkou z islandštiny Martou Bartoškovou
![Už v Československu před rokem 1989 je založen mimořádný čtenářský úspěch českého překladu knihy Betty McDonaldové Vejce a já. Kniha vyšla v roce 1945, první české vydání v roce 1947. Od té doby v 15 -ti dalších vydáních. Čtenářolog Jiří Trávníček o autorce, knize a její české čtenářské popularitě napsal knihu Betty a my.](https://obalky.kosmas.cz/ReviewCovers/607469_base.jpg)
Vejce a já, Betty a čtenáři
![Festival Colours of Ostrava 2022 je minulostí. Proběhl 13. - 16. července. Kromě toho, že jde o festival hudební, je možné se pod hlavičkou Meltigpotu potkávat také s výraznými osobnostmi z celého světa na debatách. Ty literární si už tradičně bere na starost knižní distribuce Kosmas a nakladatelství Argo.](https://obalky.kosmas.cz/ReviewCovers/607444_base.jpg)