3 x z audio-edice Legendy

/ Tomáš Weiss

Svět audioknih začal být, díky denně chrlenému množství, 
podobně nepřehledný, jako svět knih. Mezi novinkami najdeme i klasiku. Knihy z kánonu. Vydavatelství Tympanum pro takové tituly už před časem založilo edici Legendy. A stojí skutečně za pozornost. Tady tři důkazy z dnes již téměř čtyřicetičlenné sestavy.
Svět audioknih začal být, díky denně chrlenému množství, podobně nepřehledný, jako svět knih. Mezi novinkami najdeme i klasiku. Knihy z kánonu. Vydavatelství Tympanum pro takové tituly už před časem založilo edici Legendy. A stojí skutečně za pozornost. Tady tři důkazy z dnes již téměř čtyřicetičlenné sestavy.

Hermann Hesse: Siddharta

Tahle "indická báseň" vypráví příběh bráhmanského syna Siddhárthy odehrávající se ve starověké Indii v době Buddhových časů. Siddhártha spolu se svým společníkem Góvindou opouští svůj domov a vydává se na náročnou a stratiplnou cestu hledat své pravé já a osvícení. Při své snaze toho dosáhnout prochází řadou nenadálých změn a poznání. Může člověk dojít k lidské moudrosti pomocí nauky, nebo je nutno k ní dospět vlastním životem? V podání Miroslava Táborského tak znovu uslyšíte o hledání smyslu života. O tom, že cesta je podstatná část a podmínka případného nálezu. O tom, že oč jsou věci jednodušší, o to bývá složitější je objevit.

Ladislav Klíma: Slavná Nemesis

Povídka Ladislava Klímy Slavná Nemesis, která poprvé vyšla v roce 1936, je jedním z nejlepších příkladů temné fantastiky 20. století. Hrdinou vyprávění je Sider, který je doslova uhranutý dámou v modrém a je odhodlaný ji hledat na vrcholcích hor, v hlubokých lesích i v psychiatrické léčebně. Je však dáma v modrém skutečná? Nejde jen o vidinu? Siderovy úvahy se čím dál víc propadají do víru paranoie, iluzí a klamu a povídka pozvolna odhaluje odvrácenou tvář lásky, totiž neředěné zlo a šílenství. Povídka se strhujícím, i když dnes již místy archaickým jazykem, ztělesňuje Klímovu ústřední myšlenku, že svět je jen naše vědomí, jinak nic. Slavnou Nemesis lze také vnímat jako básnivý obraz světa inspirovaný individualistickou filozofií 19. století. Použitý text pochází z revidovaného vydání Sebraných spisů, které pro nakladatelství Torst připravuje Erika Abrams. Četby se ujal Karel Dobrý - a dopadlo to nejen dobře, ale přímo výtečně. A svoje s posluchačem udělá i hudba Ivana Achera.

Joseph Conrad: Srdce temnoty

Joseph Conrad NOW! Hlavní hrdina, námořník Charles Marlow líčí svou cestu do Afriky ve službách jisté obchodní Společnosti. Jeho úkolem je převzít kontrolu nad zásilkou slonoviny a především vyhledat a ochránit pana Kurtze, nejschopnějšího zástupce Společnosti, kterého doslova předchází jeho pověst. Marlow slyší ze všech stran o jeho schopnostech, velkém duchu i heroických činech. Když však dorazí k cíli, nachází ho na jednom z nejtemnějších míst na zemi v krajně zbědovaném stavu, otřeseného, zděšeného a na pokraji šílenství. Pro jistotu připomínka Coppolova filmu Apocalypse Now. Jan Hájek skvěle vystihuje temnotu, kterou Conradův text vyzařuje. Výborným sekundantem je mu Jan Vlasák. A opět hudba Ivana Achera. Zážitek s legendou!

 

 

 

Další články

Kritická diskuze jako podcast. Ondřej Nezbeda a jeho hosté v diskuzi o knihách. Blanka Činátlová — Klára Fleyberková — Petr Fischer. Kdo by čekal, že Magdaléna Platzová bude v románu Život po Kafkovi rozebírat vztah slavného pražského spisovatele a jeho snoubenky Felice Bauerové, bude zklamán. Je to spíš obhajoba ženy, která se do historie zapsala slovy, která o ní Kafka pronesl při jejich prvním setkání, totiž že má „kostnatou prázdnou tvář, která svou prázdnotu neskrývá“.
Aktuality

Kverulanti - podcast Hostu o Životě po Kafkovi Magdalény Platzové

Kritická diskuze jako podcast. Ondřej Nezbeda a jeho hosté v diskuzi o knihách. Blanka Činátlová — Klára Fleyberková — Petr Fischer. Kdo by čekal, že Magdaléna Platzová bude v románu Život po Kafkovi rozebírat vztah slavného pražského spisovatele a jeho snoubenky Felice Bauerové, bude zklamán. Je to spíš obhajoba ženy, která se do historie zapsala slovy, která o ní Kafka pronesl při jejich prvním setkání, totiž že má „kostnatou prázdnou tvář, která svou prázdnotu neskrývá“.
 | Tomáš Weiss
"Díla Margaret Atwoodové jsou čím dál aktuálnější. Má nápady, že člověk nepřestává žasnout", říká mimo jiné v podcastu překladatelka Kateřina Klabanová. Román Kočičí oko vydala Margaret Atwoodová v roce 1988, těsně po Příběhu služebnice. Na český překlad si však čtenáři museli počkat přes třicet let. Je to román o dívčím (ne)přátelství a o zasunutých traumatech, která se s námi táhnou po celý život.
Aktuality

#mojeargo na vlnách: podcast Arga o Margaret Atwoodové s překladatelkou Kateřinou Klabanovou

"Díla Margaret Atwoodové jsou čím dál aktuálnější. Má nápady, že člověk nepřestává žasnout", říká mimo jiné v podcastu překladatelka Kateřina Klabanová. Román Kočičí oko vydala Margaret Atwoodová v roce 1988, těsně po Příběhu služebnice. Na český překlad si však čtenáři museli počkat přes třicet let. Je to román o dívčím (ne)přátelství a o zasunutých traumatech, která se s námi táhnou po celý život.
 | Anežka Dudková, nakl. Argo
Anglický kritik Jim Burns napsal v roce 1986 k vydanému sebranému dílu básnířky Frances Horovitzové (1938 - 1983), že jsou básníci, kteří píší a vydávají málo a jejich dílo je pak v dobových módách, literárních drbech, pěně dní a honbě za novostí dost často přehlíženo. Horovitzová sice nepřišla ve svých básních s něčím novátorským, ale její verše čtou a budou číst lidé hlavně kvůli tomu, že vlastně ideálně splňuje představu toho, jak by mohla vypadat jedna z podob lyrické poezie.
Aktuality

Frances Horovitzová – podzemní pokora

Anglický kritik Jim Burns napsal v roce 1986 k vydanému sebranému dílu básnířky Frances Horovitzové (1938 - 1983), že jsou básníci, kteří píší a vydávají málo a jejich dílo je pak v dobových módách, literárních drbech, pěně dní a honbě za novostí dost často přehlíženo. Horovitzová sice nepřišla ve svých básních s něčím novátorským, ale její verše čtou a budou číst lidé hlavně kvůli tomu, že vlastně ideálně splňuje představu toho, jak by mohla vypadat jedna z podob lyrické poezie.