Picasso komiksu - Hugo Pratt

/ Tomáš Weiss
Hugo Pratt (1927 – 1995) byl na britské a americké poměry velmi neobvyklým tvůrcem komiksů. Jeho příběhy rozhodně nejsou obvyklou nabídkou dobrodružství nebo SF a jeho styl kreslení je na první pohled podle většiny standardů hrubý. Celý život strávil vylepšováním své práce, až se dopracoval téměř na grafickou kostru.
Hugo Pratt (1927 – 1995) byl na britské a americké poměry velmi neobvyklým tvůrcem komiksů. Jeho příběhy rozhodně nejsou obvyklou nabídkou dobrodružství nebo SF a jeho styl kreslení je na první pohled podle většiny standardů hrubý. Celý život strávil vylepšováním své práce, až se dopracoval téměř na grafickou kostru.

Jednou o svém stylu řekl, že jeho cílem je "vylíčit vše, co má být pochopeno, v jediném řádku".

V Prattově práci nejsou žádné efekty, žádné extravagantní rozvržení, žádné jemné vykreslení. Když se podíváte na slavný filmový klip Picassovy kresby štětcem na tabuli skla, získáte představu o tom, jak Pratt pracoval. 

Potulná postava námořníka, Corte Maltese, je možná nejznámějším Prattovým výtvorem, který byl pravděpodobně částečně inspirován spaghetti westernovými postavami Clinta Eastwooda. Jeho příběhy, různě dlouhé, představují až nepravděpodobnou rozmanitost postav. 

"Benátská báje" ukazuje Corta, jak brouzdá městem po různých okultních stopách, zatímco se setkává se skutečnými postavami, jako je Gabriel d'Annunzio. "Tango" postaví Corteho proti argentinským gangsterům, kterým na cestě pomáhá vysloužilý Butch Cassidy. "Švýcaři" jsou příběhem středověkého mysticismu, včetně ďábla a Johanky z Arku.

Corto je jako 007 dobře známý všude, kde se objeví, a je schopen zavolat Stalinovi se zprávou "Joe – to jsem já".

Vlivů a inspirací Huga Pratta bylo mnoho. Zejména měl zájem o drama z exotického prostředí od Josepha Conrada, Jamese F. Coopera a Jacka Londona. Conradův vliv se často objevuje v příbězích Corto Maltese, i když bez stejného ponurého realismu.

zdroj info: downthetubes.net

Další články

První textem je Nesamozřejmost národa - vstupní projev sjezdu spisovatelů v roce 1967. Druhým je esej Unesený Západ. Ta pochází ze začátku 80. let minulého století a je určena západním čtenářům. Těm předkládá tezi, že střední Evropa je na východ násilně zavlečená, "unesená", avšak v jádru stále západní Evropa. Že země jako Česko nebo Polsko jsou dědičkami renesance a osvícenství. Že leží kulturně na Západě, zeměpisně uprostřed a jen politickým nedopatřením na Východě.
Aktuality

Unesený Západ - esej Milana Kundery plus jeho projev na sjezdu spisovatelů 1967

První textem je Nesamozřejmost národa - vstupní projev sjezdu spisovatelů v roce 1967. Druhým je esej Unesený Západ. Ta pochází ze začátku 80. let minulého století a je určena západním čtenářům. Těm předkládá tezi, že střední Evropa je na východ násilně zavlečená, "unesená", avšak v jádru stále západní Evropa. Že země jako Česko nebo Polsko jsou dědičkami renesance a osvícenství. Že leží kulturně na Západě, zeměpisně uprostřed a jen politickým nedopatřením na Východě.
 | Tomáš Weiss
Lawrence Ferlinghetti (1919 - 2021) měl díky své první sbírce Obrazy zmizelého světa v literárních kruzích jisté renomé, ale teprve ta druhá – Lunapark v hlavě (A Coney Island of the Mind) z roku 1958 ukázala veškerý potenciál Ferlinghettiho inovátorského a originálního přístupu k poezii. Česky vychází po šedesáti letech v novém překladu Luboše Snížka.
Aktuality

Lunapark v hlavě se točí bez vrzání i po letech - a v novém překladu

Lawrence Ferlinghetti (1919 - 2021) měl díky své první sbírce Obrazy zmizelého světa v literárních kruzích jisté renomé, ale teprve ta druhá – Lunapark v hlavě (A Coney Island of the Mind) z roku 1958 ukázala veškerý potenciál Ferlinghettiho inovátorského a originálního přístupu k poezii. Česky vychází po šedesáti letech v novém překladu Luboše Snížka.
 | Luboš Snížek
Pro buddhistu Garyho Snydera (1930) je nature – příroda, přirozenost – mnohem víc, než si obyčejně s tímto pojmem spojujeme – jsme to my, stromy i ptáci, krajina, ale stejně tak i stroje, tahače klád či generátory nebo počítače, věci, které se dnes s Přírodou tak či onak vzájemně ovlivňují. Podle básníka by bylo chybou ignorovat je i v poezii. K přírodě a přirozenosti ale také patří i rození a umírání...Česky vychází jeho prý poslední sbírka Tenhle okamžik v překladu Luboše Snížka.
Aktuality

Koneckonců i výpadek elektrického generátoru se může stát příležitostí k meditaci či hlubokému zamyšlení...

Pro buddhistu Garyho Snydera (1930) je nature – příroda, přirozenost – mnohem víc, než si obyčejně s tímto pojmem spojujeme – jsme to my, stromy i ptáci, krajina, ale stejně tak i stroje, tahače klád či generátory nebo počítače, věci, které se dnes s Přírodou tak či onak vzájemně ovlivňují. Podle básníka by bylo chybou ignorovat je i v poezii. K přírodě a přirozenosti ale také patří i rození a umírání...Česky vychází jeho prý poslední sbírka Tenhle okamžik v překladu Luboše Snížka.