Philippe Claudel, Manu Larcenet: Brodeckova zpráva

Do horské vesnice krátce po válce přijde záhadný cizinec – a místním se nelíbí, že odhaluje jejich černé svědomí. Když je nato zavražděn, pověří úřady jednoho z místních, Brodecka, navrátilce z koncentračního tábora, aby celou věc vyšetřil. Takový je v nejvyšší stručnosti a největším zjednodušení námět světově proslulého románu Philippa Claudela. Jeden z nejlepších a nejsvéráznějších francouzských komiksových tvůrců Manu Larcenet opatřil tuto předlohu stejně strhující výtvarnou podobou.

Jozef Karika: Hlubina

Zima 1963. Do města v liptovských horách přijíždí zkušený důstojník Státní bezpečnosti, aby dohlížel na vyšetřování bestiálního zločinu. Rychle však zjistí, že pachatelem není člověk, ale nesmírně vynalézavý a zlomyslný fenomén. Uprostřed stoleté zimy přibývá obětí, a stejně tak zvláštních a děsivých úkazů. Napětí stoupá, schyluje se ke konfliktu bezpečnostních složek státu. Mistrovský mix kriminálního thrilleru, kosmického hororu a historického románu zasazený do dusné atmosféry Československa šedesátých let.

Povstání se udrželo několik měsíců, akorát že ve mně pořád ještě burácí. Kdysi, chvíli po válce, jsem doufal, že chrabrou konfrontací se těch muk zbavím, že pokud neuhnu pohledem, vydrápu se z bažiny. Moje odbojářská minulost i vhodný kádrový profil mi otevíraly dveře. Vstoupil jsem do Sboru národní bezpečnosti, pod který spadá Veřejná bezpečnost – převážně uniformovaná složka; a stejně tak Státní bezpečnost, tedy tajná služba. Vybral jsem si tu druhou, lépe sedí k mé povaze. Po přeškolení v odborné škole ve Svatém Janu pod Skalou jsem začal působit v její dvanácté správě, tedy v centrále kontrarozvědky pro Slovensko. Zpočátku sledovačky, z operativce jsem se vypracoval na kapelníka, který řídí akce.

Tove Janssonová: Kometa

Vše nasvědčuje tomu, že se na muminí údolí řítí katastrofa. Doslova a do písmene, protože na nebi se objevila kometa, kvůli které se Muminek s Čenichem vydávají na dobrodružnou a hlavně velice nebezpečnou výpravu. Musí zjistit, jestli jim skutečně hrozí nebezpečí. Čtenáři se v této knize dozví, jak se Muminek seznámil se Šňupálkem, Ferkem a slečnou Ferkou, ale také mnohé podstatné věci o přátelství a soudržnosti. Nakonec zjistí i to, zda nastane, či nenastane konec světa.

Téhož rána, kdy muminkův tatínek dokončil most přes řeku, udělal malý tvoreček Čenich objev. Našel úplně novou cestu. Ta na jednom temném místě nenápadně vklouzla do lesa a Čenich dlouho stál a sledoval ji pohledem. Tohle musím říct muminkovi, předsevzal si. Na každý pád ji prozkoumáme společně, protože na vlastní riziko to dělat nebudu. Pak si tam položil dvě větve křížem, aby cestu našel, a co nejrychleji běžel domů. Údolí, kde bydleli, bylo opravdu krásné. Plné šťastné drobotiny a velkých zelených stromů. Loukami tekla řeka, kolem modrého domu muminů tvořila zákrut a pak tekla dál k jiným místům s jinou drobotinou, která se podivovala, odkud ta řeka teče.

George R.R.  Martin, Linda Antonssonová, Elio M. Garcia jr.: Vzestup draka

Vzestup draka je bohatě ilustrovanou kronikou počátku a rozmachu vlády Targaryenů v Západozemí, detailně propracovaném světě George R. R. Martina. Tato výpravná kronika – s více než sto padesáti barevnými ilustracemi – je úžasným úvodem do historie Targaryenů, legendárního rodu, jenž hraje ústřední roli v novém seriálu HBO, Hra o trůny: Rod draka. Po celá staletí usedali Targaryenové na Železný trůn, zatímco jejich draci neochvějně vládli obloze. Toto období trvalo od dobytí Západozemí Aegonem Targaryenem až po nechvalně proslulý Tanec draků – krvavou občanskou válku, která takřka nadobro zničila celý targaryenský rod. Historie jediného rodu dračích pánů, který přežil zkázu Valyrie, je příběhem plným krvavých zvratů, zrad a činů vznešených i zbabělých...

J. R. R. Tolkien: Dopisy Otce Vánoc

Vánoční dopisy svým dětem psal J. R. R. Tolkien od roku 1920, kdy byly jeho prvorozenému synkovi Johnovi právě tři roky, do roku 1943, kdy bylo jeho nejmladšímu dítěti, dceři Priscille, čtrnáct let. V roli Otce Vánoc jim každoročně sděloval, že dostal jejich dopisy se seznamem vánočních přání, a vyprávěl o událostech na severním pólu; o vánočních přípravách, o svých pomocnících, o vítězných bojích se skřety. Svoje líčení obvykle doprovázel kresbami, do jeho dopisů čas od času zasahoval jeho hlavní pomocník Lední medvěd či tajemník elf Ilbereth. Díky půvabným kresbám, vtipu, i motivům, které připomenou Tolkienovy romány, jsou Dopisy Otce Vánoc víc než jen soukromým dokumentem rodinného života.

Moje obvyklá trasa vede přes Norsko, Dánsko, Německo, Švýcarsko a zpátky přes Německo, severní Francii, Belgii a pak do Anglie; cestou domů přeletím moře, někdy Island, v údolích pod tamními horami vídám mihotavá světýlka. Ale je to jen mžik, protože mí sobové uhánějí, co jim kopyta stačí – vždycky říkají, že se bojí, aby pod nimi nevybuchla sopka nebo gejzír. Už musím končit: letos jsem vám napsal velmi dlouhý dopis, abych vám vynahradil tu temnou pohlednici – nebylo co kreslit, jenom tmu a sníh a hvězdy.

Pozdravení vám všem a hodně štěstí do dalšího roku.

S láskou váš Otec Vánoc

J. R. R. Tolkien: Beren a Lúthien

Vydaný text z existujících verzí, tištěných i netištěných, prozaických i veršovaných, pečlivě zrekonstruoval Tolkienův syn Christopher, a legenda o Berenovi a Lúthien může poprvé vyjít v úplné podobě i s komentářem, který ukazuje její proměny.

V mých bezmála devadesáti třech letech je toto (nejspíš) moje poslední kniha z dlouhé řady edic písemností mého otce, které do té doby zůstávaly převážně v rukopisech. Zároveň se jedná o svazek zvláštní povahy. Tuto legendu jsem zvolil in memoriam, kvůli její hluboce zakořeněné přítomnosti v otcově životě a jeho soustavným úvahám o svazku Lúthien, kterou nazýval „největší z Eldar“, a smrtelného Berena, o jejich osudech a jejich druhých životech. Tento příběh se vrací hluboko do mého dětství, protože právě z něj mám nejranější vzpomínku na konkrétní prvek z nějakého vyprávění – nejen na skutečnost, že mi někdo něco vyprávěl. Můj otec mi ho, nebo jeho části, přeříkával už na počátku 30. let 20. století. Onen prvek, který si v duchu vybavuji, jsou oči vlků, které čas od času vystoupily z temnoty v Thûově kobce.

Max Weber: Protestantská etika a duch kapitalismu

Protestantská etika a duch kapitalismu je patrně nejznámějším a zároveň k nejdiskutovanějším Weberovým dílem. Weber ho publikoval v letech 1904–1905. Zamýšlí se v něm nad počátky a příčinami vzniku kapitalismu, resp. nad souvislostmi mezi rozvojem kapitalismu, náboženskými systémy, racionalismem a byrokratizací státu. Vcelku jednoznačně zde spojuje vznik kapitalismu s protestantským náboženstvím, s protestantskou kulturou a s protestantskou etikou práce, vykazující prvky askeze, šetrnosti a střídmosti.

Menší podíl katolíků v moderních průmyslových zaměstnáních je ale nyní tím nápadnější, že protiřečí dávné, ale i současné zkušenosti.Ta spočívá v tom, že národnostní nebo náboženské menšiny, které jakožto „ovládané“ čelí jiné, „vládnoucí“ skupině, bývají svým dobrovolným či nedobrovolným vyloučením z politicky vlivných pozic vehnány na dráhu zisku. Jelikož jejich nejnadanější příslušníci nemohou nalézt uplatnění ve státní službě, snaží se svou ctižádostivost uspokojit právě zde.

Carsten Vonnoh: Na tátovi záleží

Knížka je propracovanou cestou k sobě samému, k nalezení vnitřní rovnováhy, z níž vychází úzký, láskyplný a zdařilý vztah k dětem i dalším členům rodiny, je jakousi obdobou kontaktního rodičovství „pro muže“, kteří v současnosti stále čelí výzvám minulých dob a klišé. Čtenář v ní najde nejen otázky k zamyšlení nad minulostí a životem vlastních otců a dědů, ale i návody a postupy, jak najít sebe sama a neztratit své děti.

Tato kniha je pokusem o formulaci „mužského“ postoje k požadavkům a limitům otcovství v 21. století. Na základě aktuálních výzkumů bych se rád upřímně zamyslel nad náročnými tématy současného otcovství. Jsem si celkem jistý, že dvacetiletý odstup a větší penzum času mi umožňují vidět situaci jinak a nově. Tato kniha vám ovšem neposkytne nevyvratitelné rady na věky věků. Je to můj pokus, jak uprostřed každodenního života, jeho zmatků, radostí a přílišných požadavků stále sledovat podněty a myšlenky, které jsou pro otce v daných situacích užitečné. 
 

Emily St. John Madelová: Moře klidu

Román o umění, lásce a pandemii napříč časem i prostorem. Edwinu St. Andrewovi je osmnáct, když se parníkem přeplaví přes Atlantik, poté co jej kvůli politickým názorům vyloučí ze společnosti britské aristokracie. Okouzlen krásou kanadské přírody vstoupí do lesa a náhle zaslechne tóny houslí odrážející se od stěn rozlehlé stavby – tento zážitek jím hluboce otřese. O dvě století později se známá spisovatelka Olive Llewellynová vydává na propagační turné své knihy. Cestuje po celé zeměkouli, avšak vlastní domov má v druhé měsíční kolonii. 

Romány Mandelové se neodehrávají na jednom místě a přímočaře, ale v promyšlených vzorcích, které na konci knihy tvoří uspokojující celek. Místo přetechnizovaného sci-fi se jí daří hledat v nové technologii či v okolnostech, jako jsou pandemie nebo kolonizace Měsíce, jádro, kterému rozumíme a které se nás týká stejně jako obyvatel vzdálené nebo dokonce nereálné budoucnosti. Žánr spekulativní fikce dokáže obývat stejně dobře jako Kazuo Ishiguro nebo Margaret Atwoodová.

Marek Tichý, Radomíra Sedláková, Jiří Kolísko, Milan Hrabánek: Palác Elektrických podniků v běhu času

Palác Elektrických podniků patří mezi největší a nejvýznamnější památky meziválečné funkcionalistické architektury na území dnešní ČR. Velkorysý objekt podle návrhu architektů Adolfa Benše a Josefa Kříže byl dokončen v roce 1935 a svého času platil za největší administrativní budovu i za ukázku moderních stavitelských postupů a technologií.

Nepřehlédnutelná, navzdory své výšce výrazně horizontální kompozice se signifikantním keramickým obkladem a na svou dobu masivním prosklením, která díky svému měřítku umocněnému postavením na předpolí Hlávkova mostu činí z objektu skutečný monument. Teprve na druhý pohled se začneme seznamovat s architekturou a uvědomíme si, že se jedná o skutečně mimořádnou stavbu, s mnoha překvapivými motivy, plnou detailů a výtvarnosti, a přesto jednotnou v silném, nadčasovém výrazu. A konečně vstoupíme dovnitř, osloví nás velkorysý, ale nesmírně lidský prostor a uvědomíme si, že tohle je moderní představa o pracovním prostředí, popsaná teoretiky meziválečné avantgardy, zhmotněná a uchovaná v čase.