Cena Jiřího Ortena 2024 - nominace
O nominacích a laureátovi rozhoduje odborná porota, kterou v 37. ročníku tvoří: spisovatel, básník, kulturní organizátor a překladatel Ondřej Buddeus, spisovatel, básník a novinář Karel Škrabal, redaktor a básník Jonáš Hájek, básník a literární teoretik Libor Staněk a literární historička a kritička Alena Šidáková Fialová, jež se stala předsedkyní poroty.
Kromě výše zmíněných nominací zaujaly porotu svými kvalitami další čtyři knihy, která jsou zařazeny na tzv. longlist. Jedná se o knihu Hany Ditrichové s názvem Pokojně (Pikador Books), Na cestu zpět si zapínám skryté titulky (Adolescent) Eleny Pecenové, sbírku Marie Jehličkové Hořím v kameni (Větrné mlýny) a knihu Marto Kelbl Ani holka, ani kluk (Paseka).
Vyjádření poroty k nominovaným titulům:
Básnickým textům Vasiliose Chaleplise nelze přiřknout žádnou úhrnnou nálepku, je mimořádně uceleným dialogem různých poetik. V jeho poezii se poznává současnost, jazyk ale není zatížený generačně, ani básnickou tradicí nebo manýrou – je především autonomní. Osobní se setkává s tím, co je nám společné, vytváří obrazy, které připomenou surreálnou imaginaci i digitální glitch, pracuje s absurditou intimity i intimitou absurdity. Hlásí se k místu, kde vzniká. Nezakládá se tu nová básnická ostravština? Možná. Nominaci na Cenu Jiřího Ortena zaslouží i proto, že se mu podařilo najít jasný básnický výraz, který dokáže oscilovat mezi prožitkem a pochopením, mezi emocí a interpretací současnosti.
Z různých pokusů o navázání na tradici spirituální lyriky vyhodnotila porota Dům U Orobinců Ondřeje Krystyníka jako nejpůvodnější. Krystyníkovo zralé gesto se obejde bez obvyklých rekvizit, jeho básně jsou suverénně tvarované celky, čitelné i tajuplné, srozumitelné i ztřeštěné, lyrický subjekt má masku studenta, který nedopatřením spálil index. Důmyslně volené jazykové rejstříky se navzájem vyvažují. Krystyník hledá Boha mezi božstvy jakoby na zapřenou, o to však poctivěji.
Marek Torčík (na úvodní fotografii) představil ve svém románu Rozložíš paměť silné a literárně přesvědčivé vyprávění mladého muže, jehož jinakost naráží na předsudky a stereotypy nejen jeho nejbližších, ale i na nepochopení maloměstského světa, v němž vyrůstá. Nominována na Cenu Jiřího Ortena je kniha i za z paměti se tu vynořující vzpomínky na dětství, šikanu, bolest z odmítnutí, ponížení i ran, na lásku, strach i přijetí vlastních stínů – které zdařile evokují nejen individuální lidský osud, ale i dosud spíše přehlížené problémy současné společnosti.