Půl století Prokletí Salemu
Román Prokletí Salemu od „krále hororu“ je dnes považován za klasiku. Vypráví o maloměstě Jerusalem´s Lot na jihu Maine (dvacet mil od Kingova rodného Portlandu), kde se začnou dít podivné věci: mizí tu lidé, zvířata se chovají zvláštně a šíří se tu atmosféra strachu. Do tohoto prostředí se vrací spisovatel Ben Mears, který zde prožil část svého dětství. Snaží se přijít záhadným událostem na kloub…
Vrtá vám hlavou, proč zní originální název knihy Salem´s Lot, když se příběh odehrává v Jerusalem´s Lot? King si v tomto případě pohrává s biblickým kontextem: Salem je starý název Jeruzaléma – toto spojení odkazuje na temnou stránku lidské duše, hřích a pokušení, na symbolické místo, kde probíhá boj dobra se zlem. Krom toho koloniální Salem v Massachusetts v 17. století neblaze proslul čarodějnickými procesy. King evokuje představu ztraceného ráje a pádu člověka. Jeho Jerusalem´s Lot se stává místem, kde se obyvatelé postupně mění v monstra a ztrácejí svou lidskost.
Stephena Kinga inspirovala k napsání upírského románu zkušenost z výuky středoškolských studentů, věnované Drákulovi Brama Stokera. King zjistil, že děj navzdory potlačované viktoriánské sexualitě, xenofobii a silně náboženskému pojetí vampyrismu u studentů stále rezonuje. Prokletí Salemu je však zcela odlišným příběhem: o spisovateli Benu Mearsovi, který po návratu do rodného města zjišťuje, že jeho noční můry z dětství jsou až příliš skutečné. Nicméně King se v textu na Stokerovu „pohádku“ odvolává. Právě znalost Drákuly zachraňuje hlavní hrdiny, protože fanoušek žánru, kluk Mark Petrie, ví o „pravidlech“, jak se bránit upírům, a rozpozná hrozbu. „Mark je jednou z nejtragičtějších a nejzapamatovatelnějších postav,“ domnívá se Jan Zadražil. „Na začátku příběhu je dětsky nevinným a zvědavým klukem. Zkušenost se zlem ho přinutí rychle dospět a navždy ho změní. Stává se tak symbolem ztracené nevinnosti.“ Zatímco český překlad Lindy Bartoškové se dočkal už čtyř knižních vydání, audioverze vychází poprvé, provází ji expresivní obal s ilustrací Dana Lédla. Výrazově zajímavý je též obsah. „Janu Zadražilovi se podařilo přesvědčivě vyjádřit emoce jednotlivých postav. U hlasů upírů jsme použili zvukové efekty,“ podotýká Hynek Pekárek.
Kniha, která vyšla poprvé v roce 1975, byla nominována na prestižní The World Fantasy Award za nejlepší fantasy román. Následovaly televizní adaptace z let 1979, 1987 a 2004. Stanice BBC uvedla v roce 1994 rozhlasovou dramatizaci. Vloni na podzim měla premiéru první celovečerní filmová verze v režii Garyho Daubermana. King v rozhovorech opakovaně uvedl, že Prokletí Salemu má ze všech svých knih nejraději – zejména kvůli tomu, jak proniká pod kůži maloměsta, které je pomalu vymírajícím organismem. „Je fascinující, jak autor skrz hororový žánr dokáže vystihnout psychologii postav a mezilidské vztahy, jak buduje zápletku a stupňuje napětí,“ zamýšlí se Hynek Pekárek, jenž má za sebou režii řady kingovek. „V tomto raném díle se čtenář seznamuje s motivy, k nimž se autor celoživotně vrací.“
Další články
Před Muskem a klimatickou krizí varovala sci-fi už dávno
Poslední letošní číslo UNI se věnuje stým narozeninám surrealismu