Latinos jsou pětina Spojených států

Ukázka:

Kdo jsou američtí Latinos?

V roce 1960 žilo ve Spojených státech amerických přibližně šest milionů Hispánců. V současnosti je to desetkrát více: 60 milionů Latinos představuje přes 18% obyvatel USA. Nadpoloviční většina z  nich se v této zemi narodila a má americké občanství, třetina z nich se do USA přistěhovala v průběhu života.

Dlouho byla přítomnost Latinos na území USA regionálním fenoménem soustředěným na  americkém Jihozápadě kolem hranice s  Mexikem a na Severovýchodě kolem New Yorku a Bostonu. Prvotní komunity Mexičanů se včlenily do USA již v polovině 19. století po válce s Mexikem (1846–1848), když zůstaly ve svých domovech i poté, co někdejší oblasti Mexika byly připojeny k USA. Od 20. století, ale zejména v  období posledních padesáti let, rostla přítomnost Mexičanů v  USA vlivem nebývale silných migračních proudů. Portoričané se do Spojených států včleňovali od konce 19. století poté, co se Portoriko dostalo pod kontrolu USA po skončení války se Španělskem (1898), a zejména pak od druhé poloviny 20. století, kdy začali přicházet za prací do New Yorku, Bostonu a dalších měst na Severu.

Po roce 1959 zamířila do USA početná skupina exulantů z Kuby, kterou následovali přistěhovalci z dalších zemí Karibiku a Střední a Jižní Ameriky. Ve statistikách jejich příchodů do  USA se zrcadlí politické turbulence, hospodářské krize, konflikty studené války, křehkost demokratických institucí a nejnověji i násilí zločineckých organizací.

Na přelomu 20. a 21. století získalo zastoupení Latinos v  americké společnosti bezprecedentní dynamiku co do počtu i místa původu příchozích. Regionální enklávy se staly minulostí. Hispánce lze dnes potkat kdekoliv v USA, byť nejsilněji jsou zastoupeni na Jihozápadě. Jednotné označení Latino/Hispánec může svádět k  tomu, abychom na  tyto lidi pohlíželi jako na  jednolitou a  homogenní skupinu. Nic však není dále od  skutečnosti. Jak se budeme snažit ukázat v  nadcházejících kapitolách, tím nejcharakterističtějším rysem Hispánců v USA je jejich vnitřní různorodost daná tím, že do USA přišli z  různých zemí a  z  rozmanitých důvodů.

Jejich zkušenosti se životem ve Spojených státech amerických jsou leckdy propastně odlišné a  vyplývají z  různé socioekonomické úrovně, vzdělání, etnicity, genderu či právního postavení konkrétních Latinos. Bílí, vysokoškolsky vzdělaní kubánští uprchlíci se začleňovali v  šedesátých a sedmdesátých letech minulého století v Miami v jiném historickém, politickém a  sociálním kontextu než rodiny mexických zemědělských dělníků na  vinicích v  Kalifornii ve  třicátých letech 20. století či Portoričané pendlující v  polovině 20. století mezi  New Yorkem a ostrovem ve snaze zajistit obživu svým rodinám.

Je namístě se ptát, co mají společného Mexičané, Portoričané a  Kubánci v  USA – tři historicky nejvýznamnější a nejpočetnější diaspory Latinos v USA – a co je spojuje s nově příchozími Salvadorci a Guatemalci, prchajícími před násilím a politickou nestabilitou, k níž významnou měrou přispěla i zahraniční politika USA v regionu v průběhu 20. století. Právě vnitřní různorodost amerických Latinos ostatně zčásti vysvětluje, proč dodnes neustaly diskuse, jak jejich přítomnost v USA chápat a interpretovat: Jsou Hispánci součástí širšího příběhu přistěhovalectví do Spojených států amerických? Měli bychom na ně nahlížet jako na původní obyvatele, podmaněné Spojenými státy v procesu  rozšiřování jejich teritoriálního, politického a ekonomického vlivu? Je záhodno pohlížet na Hispánce jako na „sklizeň impéria“ – důsledek agresivní zahraniční politiky prosazující zájmy USA v Latinské Americe a v Karibiku?

Kateřina Březinová - amerikanistka a  vedoucí Ibero-amerického centra při katedře Mezinárodních vztahů a  evropských studií Metropolitní univerzity Praha. Zabývá se mezinárodními vztahy, otázkami migrace, menšin a  procesy identifikace. Předkládaná práce je výsledkem jejího dlouhodobého působení v USA a Mexiku. Přednášela a  vedla výzkumy na  University of California, Berkeley, University of Texas, Austin, El Colegio de la Frontera Norte v Tijuaně a El Colegio de México. Aktuálně je součástí mezinárodní výzkumné skupiny Trama na Universidad Complutense v Madridu a působí jako expertní spolupracovnice kulturních a rozvojových projektů Evropské komise a španělské vlády.