Kniha o ženách uprostřed ukrajinské války s předmluvou Margaret Atwood

Oceňovaná ukrajinská spisovatelka a básnířka Viktorija Amelina byla zrovna se synem na dovolené, když Rusko napadlo Ukrajinu. Rozhodla se okamžitě vrátit domů a celý následující rok objížděla zemi a pomáhala, kde bylo potřeba – a protože próza ani poezie jí v tu chvíli nestačily, vzala do ruky deník a začala zapisovat, co vidí.

„Amelina nemapuje primárně válečné zločiny jako takové, nýbrž zaznamenává příběhy žen, které se stejně jako ona pokouší tyto zločiny dokumentovat, a zároveň píše o ženách, které zažily obléhání: o jejich zdemolovaných bytech, pokusech o evakuaci, zabitých partnerech, rozmetaných stavbách z lega jejich kdysi šťastných dětí. Její výpověď je spěšná, naléhavá, bezprostřední a osobní, zevrubná a smyslová,“ píše v předmluvě Margaret Atwoodová.

Autorka vypráví příběh Jevheniji, jež opustila kariéru právničky a vstoupila do armády. Oleksandry, která za dokumentování zločinů proti lidskosti získala Nobelovu cenu míru. Nebo knihovnice Juliji, jež odmítla utéct ze zničeného města. Všechny příběhy ale Amelina nestihla dovyprávět do konce. Když Rusko 27. června 2023 vystřelilo raketu na Kramatorsk, večeřela zrovna s přáteli v restauraci. Při útoku utrpěla těžká zranění hlavy a ztratila vědomí. Zemřela v nemocnici o čtyři dny později, bylo jí 37 let. Přesto po sobě zanechala výjimečný záznam o válečné zkáze a ceně odporu. Jak o její práci řekl Timothy Snyder – riziko, které podstupovala, nám připomíná, jakou hodnotu má svoboda.

„Viktorija doufala, že svět neuvidí Ukrajince a Ukrajinky jen jako oběti ruské války. Chtěla ukázat tváře svých hrdinů a hrdinek, jejich odvahu a odhodlání. I z fragmentů je poznat, jak důležitým a obtížným úkolem pro ni bylo najít správná slova v situaci, která se tolik vymyká rozumu. Doufám proto, že čtenáři vezmou do ruky právě její knihu, jelikož stejně jako autorka věřím, že potřebujeme vidět a vědět. Válka sice zmařila další lidský život, ale svědectví musí přetrvat,“ říká redaktorka knihy Nina Hřídelová.

Viktorija Amelina (1986–2023) byla spisovatelkou, básnířkou a zakladatelkou literárního festivalu v městečku Ňju-Jork na Donbase. V roce 2014 vydala prózu Syndrom listopadu, která si vysloužila několik cen a mezinárodní pozornost. Za druhý román Dům pro Doma (2017) získala mimo jiné Cenu Josepha Conrada a za knihu Dívám se na válku očima žen Orwellovu cenu. Za své aktivity obdržela Prix Voltaire a ukrajinský Řád za zásluhy.