Vidím, že vás zajímá temnota - ukrajinská odpověď na Městečko Twin Peaks
Atmosférický psychothriller spisovatele a válečného veterána Illariona Pavljuka (1980) evokuje to nejlepší z díla Davida Lynche. Jeho název vystihuje ústřední motiv – fascinaci zlem. Někdejší dobrovolník ve válce na Donbasu zažil na frontě a v zázemí, jak lidé ze strachu raději „nevidí“, co se kolem nich děje. V knize se mu podařilo vytvořit alegorii lhostejnosti, která je živnou půdou pro tu nejhorší špatnost. Foto credit: Julia Jupiter
Román přivádí čtenáře do odlehlé postsovětské vesnice Čapeklov, kde beze stopy mizí lidé. Když se tu ztratí i malá holčička, přijíždí na místo kriminální psycholog Andrij Hajster. Namísto běžného vyšetřování je konfrontován s místem, kde jsou lidé neteční k podlosti.
Slavné motto Městečka Twin Peaks „Sovy nejsou tím, čím se zdají být,“ padne jako ulité i na Čapeklov: hranice mezi realitou a noční můrou se tu rozpíjí stejně fascinujícím způsobem, jako když nahlížíte pod povrch Lynchova maloměsta.
Pavljukova kniha překonala ukrajinské prodejní rekordy posledních let a stala se národní kulturní událostí. „Jedním z témat je vyprávění o člověku, který se nebojí pohlédnout do propasti. Něco ho k tomu silně ponouká, ať už zvědavost či povaha. Uvědomuje si, že pokud chce dosáhnout něčeho smysluplného, musí se vydat mimo svoji komfortní zónu, najít odvahu překonat sám sebe. Cítí mravní závazek temnotě čelit, což je v současné situaci důležité ukrajinské téma,“ prohlašuje o Pavljukově díle jeho překladatelka Jiřina Dvořáková. Text četla nejméně desetkrát a pokaždé v něm objevila něco nového:
„Román vychází z biblické koncepce hříchů; každá z postav v Čapeklově spáchala nějaký jiný. Napadá mě srovnání s alegorickými sochami Ctností a Neřestí Matyáše Bernarda Brauna.“
Ukrajina versus Bulgakov
Mezi Pavljukovy přiznané inspirační zdroje patří Lynchovo Městečko Twin Peaks, Stephen King a Michail Bulgakov. Posledně jmenovaný klasik je však na Ukrajině vnímán rozporuplně. „Bulgakov se narodil na Ukrajině, přímo v srdci Kyjeva. Ale celou dobu psal rusky a ve svém románu Bílá garda zobrazuje nelichotivě ukrajinské hnutí za nezávislost, jehož popularita je nyní v zemi obrovská,“ osvětluje Jiřina Dvořáková vztah Ukrajiny ke slavnému rodákovi.
„Ukrajinci jsou velmi alergičtí na jakýkoliv projev ruského šovinismu, na povýšenost, s níž Rusové neuznávají jejich nezávislost, jazyk a stát. Přijímat Bulgakova je pro ně o to těžší, že je to v podstatě rusky píšící autor z Ukrajiny.
Pavljuk však necituje Bílou gardu, ale Mistra a Markétku, tedy dílo, které se tématu ukrajinského vlastenectví nedotýká a stalo se součástí světové kultury. Navíc román vznikl před rokem 2022, kdy se nic podobného neřešilo. Vzhledem k historické situaci a rusifikaci části Ukrajiny je autorovou mateřštinou ruština, takže píše rusky, ale bojuje v ukrajinské armádě, brání nezávislou Ukrajinu a jeho knihy vycházejí zásadně ukrajinsky.“
Zjevení ukrajinské literatury
Pavljukův román vyčnívá moderní formou, jež není soustředěná jen na ukrajinské reálie, ale využívá satirický pohled na postsovětský venkov. Je to mix, který ukrajinskému čtenáři imponuje a říká mu: podívejte, jak jsme zajímaví, co se dá vykřesat z naší pochmurné reality, jak tohle všechno může být zábavné a světové.
„Domnívám se, že Pavljuk se záměrně snaží začlenit ukrajinskou literaturu do proudu světové literatury, a dělá to s lehkostí a přesvědčivostí,“ říká Jiřina Dvořáková.
„Jedním z důležitých témat, které řeší, je otázka inkluze, začleňování lidí s postižením do společnosti. Zmizelá sedmiletá Naďa, po níž Andrij pátrá, je autistka, postava s hendikepem, jakému se na Ukrajině ještě nedávno nevěnovala pozornost. Jako by autor říkal: jestli někdo nezapadá do šablony, není na něm nic špatného. To je pro současnou Ukrajinu důležité poselství. Román oslovuje společnost, která se ze všech sil snaží začlenit mezi vyspělé evropské státy a zbavit se temnoty, již zdědila z dob Sovětského svazu.“
Ukrajinský novinář a spisovatel Illarion Pavljuk
(*1980 ve Skadovsku) je současnou výraznou intelektuální a tvůrčí osobností své země. Zásadně ovlivnil moderní ukrajinskou žánrovou literaturu.
Mistrně kombinuje noir detektivku, psychologický thriller, horor a sci fi.
Jeho román Vidím, že vás zajímá temnota (2020, č. 2026) patří k nejprodávanějším ukrajinským knihám posledních let. Pavljuk se stal během své novinářské kariéry zahraničním reportérem se zaměřením na arabsko-izraelský konflikt, později produkoval a vytvářel umělecké a dokumentární pořady. Kromě bestselleru Vidím, že vás zajímá temnota mu vyšla detektivka ve stylu noir Bílý Popel (2018, č. 2026), sci-fi Tanec nedoumka (2019) a psychologické fantasy Knyha Emilja (2025). Od roku 2015 se Pavljuk aktivně zapojuje do obrany Ukrajiny proti ruské agresi, nejprve se bojových operací účastnil jako dobrovolník speciální jednotky. Po zahájení plnohodnotné ruské invaze v roce 2022 se vrátil do služby v armádě a připojil se k jednotce přímé akce Hlavního zpravodajského ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny (HUR), kde se účastnil bojů v Charkovské a Doněcké oblasti. Poté působil v aparátu Ministerstva obrany Ukrajiny a od roku 2024 pracuje jako analytik bojové efektivity v jedné ze speciálních jednotek Obranných sil Ukrajiny.
Další články
Kniha o ženách uprostřed ukrajinské války s předmluvou Margaret Atwood
O úžasném světě včel