Ta, co vaří marmeládu

/ Tomáš Weiss

Poslyšte ten zcela bláznivý příběh holky z města, která odešla před světem do lesů na Šumavu, uvařila tam citrónovou marmeládu, a tu si dnes maže po ránu na toast britská královna. Blanka Milfaitová o tom vydala knihu. A je tam i návod na to, jak udělat dobrou marmeládu. Pro OKO odpověděla paní Blanka na pár otázek,
Poslyšte ten zcela bláznivý příběh holky z města, která odešla před světem do lesů na Šumavu, uvařila tam citrónovou marmeládu, a tu si dnes maže po ránu na toast britská královna. Blanka Milfaitová o tom vydala knihu. A je tam i návod na to, jak udělat dobrou marmeládu. Pro OKO odpověděla paní Blanka na pár otázek,

Všechno začalo odchodem z města a kavárnou v Srní? Jak to bylo s těma vašima marmeládama? Opravdu stačí jen to, aby se vám jeden rok urodilo hodně broskví?

Spíš odchodem ze Srní na konec světa, do Pohoří na Šumavě a otázkou, co tu budeme dělat, když tu žijeme sami, všude je krutě daleko, půl roku sníh a chybí telefonní signál i internet. První marmošky jsem si uvařila pro mojí kavárnu na Srní. A protože nás to bavilo, zkusili jsme vyrobit další. A další. Ale máte pravdu, nestačí jen pořádná úroda broskví, tu mají mnozí. Je zapotřebí něco navíc… Něčeho víc navíc :-)

Kde se ve vás po roce vaření marmelády vzala ta "drzost" poslat marmeládu hned na marmeládového Oscara do Anglie? Jak jste se o soutěži vůbec dozvěděla? Kdyby tam poslali vzorky všechny české vařičky marmelád, tak by to tam ochutnávali ještě dneska....

Drzost? Pletete se, to byla megadrzost, protože já ji nevařila rok, ale ty soutěžní poprvé a manufakturu jsem otevřela pár měsíců předtím! O soutěži jsem se dověděla náhodně na internetu a cílem ani nebylo umístění, či pasování se s dalšími, ale získání odborného posudku od renomované poroty. Ale, nějak se to zvrtlo…
České marmeládovnice soutěž obesílají, jako tisíce jiných z celého světa. Práce poroty je zdlouhavá, náročná a sedí v ní mnoho a mnoho špičkových odborníků.

Máte nějaké tajné marmeládové know how? Je důležité mít odvahu k experimentům?

Jistě, experimenty jsou milé a já vlastně minulý rok ve 45 zemích Evropy a Afriky experimentovala nonstop :-) Přesto, titul Nejlepší na světě dostala moje čistá citronová. Tam se nejvíce pozná, kdo umí. V základní chuti. A know how? Nevím, nepřemýšlím o tom, jdu vlastní cestou a co se děje okolo moc neřeším a tak nesleduji, kdo co a jak. Víte, dělat marmeládu není žádná věda. Ale dělat tu nejlepší je ryzí umění, jak mě napsali porotci, když mě sledovali při exhibici během mistrovství.

Jaký je rozdíl mezi marmeládou, džemem a povidly?

 Dříve se to v Čechách dělilo tak nějak bláznivě, podle struktury… atd. Ale jednoduše, marmeláda je zavařenina s alespoň 20% citrusů, džem je prakticky cokoli jiného z ovoce a cukru, jedno, či vícedruhového. Ale bez dochucení, bez bylin, alkoholu, čokolády…atd. Všude mohou být želírovací prostředky, bohužel norma nezakazuje chemické sajrajty a tak jsou obchody plné těchto hrůz. Povidla pak jsou dlouhodobě vařené ovoce, správě den a více, podle druhu (hrušky, jablka, švestky), bez přidaného cukru, barviv, želírovadel… atd. A bez „ředícího“ ovoce. 

Vy jezdíte hodně po světě? Hledáte nové recepty? I na cestách vaříte marmelády? A mezitím doma vaří nějací vaši pomocníci nebo plotna stydne?

Jsem už druhým rokem na cestách, rok to byla expedice do Afriky, po všech zemích Evropy a kousek Asie, letos vařím na světové výstavě EXPO v Miláně a mezitím v ovocnářských rájích pilujeme techniku :-) Celou zimu například na Sicílii. Příští rok mě čeká obří expedice z Islandu přes Rusko, Sibiří do Mongolska a dolů… do Číny. A všude opět budeme marmeládovat a psát… pokračování Příběhu opravdové vášně. Další rok přijde na řadu expedice černou Afrikou a poté trans-americká, z jihu na sever. Opět o marmoškách, s knihou a filmovým dokumentem :-) Doma v manufaktuře mám super pomocníčky, kterým vévodí Baruška Benešová, mimochodem také držitelka zlaté medaile z loňského roku z mistrovství světa v marmeládování. 

Nepřijde vám někdy ten svět vážně bláznivý - původně ženská z Plzně uvaří na Šumavě na sporáku citronovou marmeládu, kterou si maže ráno na toast britská královna? Není to trochu dost šílený?

Je to na palici. Nevěřím tomu pořádně dodnes. A co následovalo je pro mě z říše sci-fi :-)

Když si můžete vybrat - radši palačinky s marmeládou nebo naslano?

My jíme marmelády pořád. A palačinky, jasně s marmoškou, ale raději udělám lívance, nebo bramborové placky s povidlama. A vidíte, ačkoli vám odpovídám ze Sicílie, i tady dělám lívance či koblihy s marmeládou!

Další články

Když se řekne Josef Sudek (1896 - 1976), objeví se nám před očima foťák na stativu, černobílé zátiší, na módu nedbající strejda typu Váchala nebo Vláčila. Soubor vzpomínek na fotografa a rozhovorů s ním právě vychází.
Rozhovory

Samorost jménem Josef Sudek

Když se řekne Josef Sudek (1896 - 1976), objeví se nám před očima foťák na stativu, černobílé zátiší, na módu nedbající strejda typu Váchala nebo Vláčila. Soubor vzpomínek na fotografa a rozhovorů s ním právě vychází.
 | Tomáš Weiss
UNI existuje od roku 1991 jako tištěný odraz působení občanského sdružení Unijazz, které svojí kulturní činností navazuje na legendární Jazzovou sekci. Časopis UNI změnil minulý rok formát, ale obsah - kvalitní kulturní publicistika - zůstal zachovaný. Loňský rok končil číslem, věnovaným 65. narozeninám Toma Waitse, na obálce lednového čísla je šikézní fotka skupiny Ladě. Rozhovor s kytaristou Petrem Uvírou a zpěvákem a textařem Michaelem Kubesou vedla Hana Lundiaková.
Rozhovory

Kulturní magazín UNI na Kosmasu

UNI existuje od roku 1991 jako tištěný odraz působení občanského sdružení Unijazz, které svojí kulturní činností navazuje na legendární Jazzovou sekci. Časopis UNI změnil minulý rok formát, ale obsah - kvalitní kulturní publicistika - zůstal zachovaný. Loňský rok končil číslem, věnovaným 65. narozeninám Toma Waitse, na obálce lednového čísla je šikézní fotka skupiny Ladě. Rozhovor s kytaristou Petrem Uvírou a zpěvákem a textařem Michaelem Kubesou vedla Hana Lundiaková.
 | Hana Lundiaková
Objevila se CD s portréty Pavla Zajíčka, Jáchyma Topola, Petra Krále a dalších. První sedmou autorů začala vycházet edice Hlasy, která si dala za úkol dostat na CD nosič čtení našich významných literárních autorů. Edice je společnou prací zvukového studia Bystrouška, nakladatelství Triáda, Nadačního fondu Martina a Martiny Růžičkových a Ivana Arsenjeva. Krátký rozhovor s Robertem Krumphanzlem z Triády.
Rozhovory

Hlasy literatury

Objevila se CD s portréty Pavla Zajíčka, Jáchyma Topola, Petra Krále a dalších. První sedmou autorů začala vycházet edice Hlasy, která si dala za úkol dostat na CD nosič čtení našich významných literárních autorů. Edice je společnou prací zvukového studia Bystrouška, nakladatelství Triáda, Nadačního fondu Martina a Martiny Růžičkových a Ivana Arsenjeva. Krátký rozhovor s Robertem Krumphanzlem z Triády.