Rodičovské principy doktorky Laury Markhamové

/ Magdaléna Deiml

Rozhovor s Lindou Malenovskou, matkou dvou dětí a odbornou spolupracovnicí na knize americké klinické psycholožky Laury Markhamové
Rozhovor s Lindou Malenovskou, matkou dvou dětí a odbornou spolupracovnicí na knize americké klinické psycholožky Laury Markhamové

Začněme zdánlivě triviální otázkou. V čem je tato nová kniha o rodičovství skutečně nová? Řekněme unikátní?

 

Ano, je unikátní. Knihu označuji tímto superlativem už proto, že je komplexní: erudovaně se zabývá emocemi rodiče i dítěte, odhaluje nám hlubší příčiny chování obou stran a dává účinné rady, jak je řešit. Prakticky a kreativně podporuje vytváření vztahu mezi rodičem a dítětem, buduje vzájemnou důvěru. A především, kniha motivuje rodiče, aby začali se změnou chování u sebe. Proč? Neboť to má přímý vliv na změnu chování u dítěte. Děti se všemu učí nápodobou a především od nás, rodičů. Předveďme jim to.

 

Není problém, že autorkou je americká klinická psycholožka? Jak je možné aplikovat poznatky na jiné kulturní prostředí?

Je jedno, jestli je to Američanka, Češka, nebo indiánka z pralesa… Důležitý je obsah. Podstatné pro rodiče bude, že kniha jde do hloubky, zabývá se pohnutkami rodičů i dětí a podstatou toho, proč dochází k nedorozumění mezi nimi. Žila jsem v Americe a viděla, jak vychovávají děti. Dospělí zde byli daleko otevřenější a vstřícnější k tomu, vejít do světa dítěte. To znamená hrát si, blbnout, obrátit vše v legraci tam, kde to jde. Vysoká míra empatie zde byla opravdu znatelná. Když dítě cítí, že jste na jeho straně, chápete jeho důvody a příčiny chování, vzniká hluboké pouto, pro které (a především kvůli němu) s vámi dítě bude chtít spolupracovat. Ovšem slyším některé rodiče, jak si teď pomyslí: „No samozřejmě, další volná americká výchova. Nechci vychovat sebestředné rozmazlené dítě, které si bude dělat, co chce. To už víme, že nefunguje.“ Ano, přesně tak! Naprosto souhlasím. Proto jsem hledala a našla knihu se skvělým řešením. Stanovujeme jednoznačné a pevné hranice pro chování. Ovšem emoce jsou naprosto vítány. To je jeden z klíčových principů knihy. Toto je často v rozporu s českou tradiční výchovou, jak ji vnímám já a co já jsem zažila. U nás, bohužel, stále převládá: „Dítě prostě musí poslechnout a chovat se tak, jak se patří, a hotovo.“ Američané jsou náturou asi víc jako děti. Čechy vnímám jako uzavřenější.

 

A když budete konkrétní?

Teď procházím jako máma autorčiným on-line kurzem Aha! Rodičovství, kde jdeme v tématech ještě hlouběji, a tak zkusím popsat některé klíčové postřehy. Veškeré zlobení je voláním o pomoc. Dítě si neví rady s velkými emocemi, většinou je pod tím vším strach nebo stud. Je důležité, aby mohlo ze sebe „vysypat“ všechny potlačované emoce, neboť dříve či později stejně vyplují na povrch právě v podobě záchvatu vzteku v obchodě nebo třeba zbitím mladšího sourozence bez zjevného důvodu. Chceme, aby se dítě přestalo vztekat? Tak mu předveďme, jak se ovládáme my. Ony se to od nás naučí. Emoce chtějí být vyslyšeny. Pokud je alespoň pojmenujeme, dítě přestane bojovat. Zjistí, že jsme na jeho straně, přestane se bát a emoce odejdou. To je nakonec psychologický princip obecně. Důležité je dítě netrestat a prostě jej lépe přimět, aby spolupracovalo. Tímto nás kniha provede krok za krokem a popíše vše na vybraných situacích.

 

Kniha se zaměřuje pouze na řešení negativních emocí?

Je to hlavní téma, ale jak už jsem řekla na začátku, její velký přínos vidím v komplexnosti. Pokud nebudete mít s dětmi důvěrný vztah, jakékoli „strategie a postupy“ pomohou jen částečně. Náš vliv na dítě závisí z 80 % na našem vztahu s ním a jen 20 % ovlivňujeme „výchovou“. V knize je množství tipů, jak každodenně podpořit tento vztah. Už to podstatně sníží „zlobení“. Emoce jsou přesto velké téma. Stojí za každým naším jednáním. Proto práce s nimi je klíčová pro úspěch a štěstí v životě. Lidé se obecně emocí bojí a vlastně nevědí, co s nimi. Doktorka Laura Markhamová je sama matkou, proto velmi dobře ví, jak je rodičovství náročné. Dokázala převést vědecké poznatky a teorii do praktických tipů a postupů. A co je nejdůležitější, tato kniha v první řadě rodiče nekritizuje, ale naopak podporuje. Při čtení některých knih si připadáte nemožně, jak děláte věci špatně. Tato kniha vás nejen motivuje k tomu, být lepší, ale zároveň z ní cítíte, že je to opravdu možné. Kniha je založená na nejnovějších výzkumech o vývoji mozku a klinické zkušenosti s rodiči, ne na názorech. A hlavně vám umožňuje užívat si rodičovství.

Magdaléna Deiml

Další články

Nové číslo kulturního měsíčníku UNI už podle obálky chtělo uctít kulaté výročí dadaismu. Za počátek dadaismu bývá považováno datum 5. února 1916, kdy se v Curychu v Kabaretu Voltaire sešla řada umělců a intelektuálů (velmi často emigrantů), kteří svými protiválečnými a pesimistickými postoji vytvořili toto hnutí. Hnutí, které hledá smysl v nesmyslu a estetiku tam, kde ostatní kroutí hlavou. Rozhovor s Eugenem Brikciusem.
Rozhovory

Dada je věčné, ale pojmenováno bylo před sto lety

Nové číslo kulturního měsíčníku UNI už podle obálky chtělo uctít kulaté výročí dadaismu. Za počátek dadaismu bývá považováno datum 5. února 1916, kdy se v Curychu v Kabaretu Voltaire sešla řada umělců a intelektuálů (velmi často emigrantů), kteří svými protiválečnými a pesimistickými postoji vytvořili toto hnutí. Hnutí, které hledá smysl v nesmyslu a estetiku tam, kde ostatní kroutí hlavou. Rozhovor s Eugenem Brikciusem.
 | Radim Kopáč
Ikona české pohádky Zdeněk K. Slabý (1930), měl dvě kočky. Kocoura Vavřince znáte. Oranžovou kočku, která vypadala jako smějící se pomeranč, v roce 1968 vypustil přes hory a oceány. Po jejích stopách se vydali věhlasní spisovatelé z celého světa. Čarodějův učeň O. Preussler z Německa, Jošitomo Imae z Japonska s Vousy na mašličku, Ludwik J. Kern z Polska a dalších šest autorů. Její tajemství odhalili na stránkách pohádkové detektivky. V Německu se čtenáři dočkali osmi vydání. A u nás?
Rozhovory

Našla se oranžová kočka. Chcete ji?

Ikona české pohádky Zdeněk K. Slabý (1930), měl dvě kočky. Kocoura Vavřince znáte. Oranžovou kočku, která vypadala jako smějící se pomeranč, v roce 1968 vypustil přes hory a oceány. Po jejích stopách se vydali věhlasní spisovatelé z celého světa. Čarodějův učeň O. Preussler z Německa, Jošitomo Imae z Japonska s Vousy na mašličku, Ludwik J. Kern z Polska a dalších šest autorů. Její tajemství odhalili na stránkách pohádkové detektivky. V Německu se čtenáři dočkali osmi vydání. A u nás?
 | Michaela Keroušová
Spisovatelka Petra Dvořáková vydává po dvou publicistických knihách a dvou knihách pro děti svoji první beletristickou knihu pro dospělé s názvem Sítě. Podtitul knihy Příběhy (ne)sebevědomí prozrazuje, jakému tématu se autorka věnuje tentokrát. „Nějakou formou nízkého sebevědomí trpí mnoho lidí, mužů i žen. U každého z nich se to projevuje trochu jinak, mnohdy tak, že bychom za tím nízké sebevědomí vůbec nehledali,“ říká v rozhovoru o své nové knize Petra Dvořáková.
Rozhovory

Příběh má moc přesáhnout do života čtenáře - rozhovor s Petrou Dvořákovou

Spisovatelka Petra Dvořáková vydává po dvou publicistických knihách a dvou knihách pro děti svoji první beletristickou knihu pro dospělé s názvem Sítě. Podtitul knihy Příběhy (ne)sebevědomí prozrazuje, jakému tématu se autorka věnuje tentokrát. „Nějakou formou nízkého sebevědomí trpí mnoho lidí, mužů i žen. U každého z nich se to projevuje trochu jinak, mnohdy tak, že bychom za tím nízké sebevědomí vůbec nehledali,“ říká v rozhovoru o své nové knize Petra Dvořáková.