Mechanismy oblbování lidí jsou stále velmi podobné

/ Tomáš Weiss

Bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová varuje před novou hrozbou fašismu. Ve své knize Fašismus se vydává na historický exkurs a vyzývá, aby lidé bojovali za demokracii.
Bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová varuje před novou hrozbou fašismu. Ve své knize Fašismus se vydává na historický exkurs a vyzývá, aby lidé bojovali za demokracii.

Ve své knize vyslovujete varování, hovoříte o novém nebezpečí fašismu. Co pro vás dnešní fašismus představuje?

Myslím si, že fašismus dnes představuje prostředek, jak rozdělit společnost. Vládne v něm klanový vůdce a ten je pevně přesvědčen, že jeho kmen má vždy pravdu ostatní – menší – jsou v neprávu. Funguje to podle principu: my proti všem ostatním! Chtěla bych na tomto místě zdůraznit, že jsem nikdy, v žádném okamžiku, neoznačila Donalda Trumpa za fašistu. Žádným není, ale je ten nejméně demokratický prezident, jakého jsme kdy v amerických dějinách měli. Neuznává význam svobodných médií a přispěl víc k rozdělení americké společnosti, než aby hledal to, co jí spojuje. A jeho propagandistický styl motivace lidí mi nepřipadá příliš americký.

Ale řekla byste, že někdo jako Trump v Americe rozdmýchává  protidemokratické, fašoidní tendence?

Myslím si, že Donald Trump je symptomatický pro to, co se právě odehrává. Hodně lidí si myslí, že není chytrý. Ale to on je. Umí chytrým způsobem využít nespokojenost lidí. Je hercem reality TV a ví, jak vzbudit pozornost. Musím vám říct, že bych tuto knihu stejně napsala, bez ohledu na to, kdo by byl ve Spojených státech zvolen, právě proto, že pozoruji vyvíjející se rozdělení společnosti. Rozdělení mezi těmi, kdo jsou závistiví a vzteklí a těmi, kteří nejsou. Upřímně, chci tuto knihu ukotvit i historicky, a proto jsem psala o Mussolinim a Hitlerovi. Považuji za zajímavé, že se oba dostali k moci v rámci ústavy. V Itálii byl král Emanuel, v Německu říšský kancléř von Hindenburg.

Z dějin německé Třetí říše víme, že si konzervativní elity, především průmyslníci, mysleli, že mohou někoho, jako byl Adolf Hitler využít, že ho mohou ovládat. To byl fatální omyl, na což stále zapomínáme. Proč se nejsme schopni z dějin poučit?

Proto jsem se rozhodla, podívat zpět do historie. Myslím si, že lidi překvapí, když jim popíšu, jak se dostal Hitler k moci! A že byli lidé, kteří mu důvěřovali a že se dostal k moci legální cestou. Mysleli si, že ho budou kontrolovat, ale ve skutečnosti začal kontrolovat on je!

Dalším hnacím motorem pro sílení fašistických tendencí je slabá, často rozhádaná opozice, která není schopna jednat. I to bylo ve 30. letech stejné, jak píšete ve své knize.

To je jeden z bodů, který mě znepokojoval. Proti fašoidním tendencím je tu sice opozice, ta je ale často rozdělená. To jsme mohli pozorovat v Maďarsku, ale i při jiných volbách, kde byla opozice zaměstnána sama sebou. Zčásti k tomu došlo i v Italii. Na druhé straně se nachází uskupení s fašistickými tendencemi, která stojí pevně za svým diktátorským vůdcem. A ten využívá všech forem propagandy, aby dovedl lidi nejen k tomu, aby ho podporovali, ale také, aby všechny ostatní nenáviděli. Zajímavé přitom je, že jakmile třeba panuje špatná hospodářská situace nebo někdo přijde o práci, je vždy svalována vina na někoho jiného. Nejlepší je z toho obvinit opozici anebo, jako dnes, cizince, kteří k nám přichází, uprchlíky, migranty, kteří už nemohou žít v zemích, ve kterých se narodili.

Také jste řekla, že Donald Trump je něco jako stín, který se ve vaší knížce každou chvíli zjevuje. Nepředstavuje forma isolacionismu, kterou hlásá, nebezpečí pro svět?

Jako bývalá diplomatka bych chtěla zdůraznit, že mi vůbec nedělá dobře kritizovat svou zemi, když jsem v zahraničí. Musím ale nazývat věci pravým jménem. Věřím na západní systém aliancí, na společný postup. Mrzelo by mě, kdyby nakonec Amerika nehrála na mezinárodní scéně žádnou roli.

Když jste zmínila Donalda Trumpa jako televizní hvězdu, napadá mě rozhovor, který nedávno po setkání se severokorejským diktátorem poskytl Fox News, kde řekl, cituji: „Když mluví, jeho lidé vzpřímeně sedí a pozorně naslouchají. Chci, aby to moji lidé také dělali.“ Jak se má demokratická společnost k takovému vyjádření postavit?

Byla jsem zděšena, když jsem to slyšela, skutečně – i když potom dodal, „hey,  to bylo myšleno sarkasticky“. Proto si myslím, že ti z nás, kteří mají co říct, musí zaujmout stanovisko: toto není normální! Na mém úkolovníku stojí: musíme motivovat více lidí, aby se ucházeli o úřady a ti, kteří nemohou, by je měli podporovat…

z rozhovoru, který vedla Nana Brinková pro Deutschlandfunk Kultur v červenci 2018, překlad politiq.cz

Další články

Už i v češtině máme k dispozici všechny tři díly monumentální Kafkovy biografie od Reinera Stacha, německého literárního vědce, který její přípravou a psaní strávil 18 let. Máme tak Kafku jako na dlani, v jeho letech raných, letech rozhodování i v letech poznání. Další info v ukázce z rozhovoru, který autor poskytnul v roce 2017.
Rozhovory

Reiner Stach: Životopis je sice hotový, ale téma Kafka ještě zdaleka ne

Už i v češtině máme k dispozici všechny tři díly monumentální Kafkovy biografie od Reinera Stacha, německého literárního vědce, který její přípravou a psaní strávil 18 let. Máme tak Kafku jako na dlani, v jeho letech raných, letech rozhodování i v letech poznání. Další info v ukázce z rozhovoru, který autor poskytnul v roce 2017.
 | Tomáš Weiss
Němec Peter Wohlleben (*1964) je typem osvíceného lesníka, který přinesl nový náhled na les a stromy a na smysl lesnické práce. Nahlíží les jako složitý sociální organismus, v němž jednotlivé stromy spolu navzájem komunikují a spolupracují a společně se snaží, aby přežil celek lesa, který vytváří chladné a vlhké klima, v němž se stromy cítí příjemně, a mohou v něm tudíž žít dlouho.
Rozhovory

Skrytý život stromů - rozhovor s Peterem Wohllebenem

Němec Peter Wohlleben (*1964) je typem osvíceného lesníka, který přinesl nový náhled na les a stromy a na smysl lesnické práce. Nahlíží les jako složitý sociální organismus, v němž jednotlivé stromy spolu navzájem komunikují a spolupracují a společně se snaží, aby přežil celek lesa, který vytváří chladné a vlhké klima, v němž se stromy cítí příjemně, a mohou v něm tudíž žít dlouho.
 | Sedmá generace
Druhý román Chloe Benjaminové Věštba začíná scénou, v níž čtyři sourozenci navštíví jasnovidku a dozvědí se data své smrti. Jestli jsou jasnovidčiny věštecké schopnosti skutečné, nebo jestli jen dětem do hlavy zasadila nutkavou myšlenku, to se teprve uvidí.
Rozhovory

Rozhovor s autorkou Věštby Chloe Benjaminovou

Druhý román Chloe Benjaminové Věštba začíná scénou, v níž čtyři sourozenci navštíví jasnovidku a dozvědí se data své smrti. Jestli jsou jasnovidčiny věštecké schopnosti skutečné, nebo jestli jen dětem do hlavy zasadila nutkavou myšlenku, to se teprve uvidí.