Možná mě už nemusí nic tak rajcovního v životě potkat… s Kajetánem Písařovicem o načtení Psycha

/ OneHotBook

V současnosti účinkuje v představeních souboru Venuše ve Švehlovce a v Činoherním studiu Ústí nad Labem. Na televizní obrazovce se objevil ve snímcích Jan Hus či Zádušní oběť a dále v seriálech Nováci, Pojišťovna štěstí, Až po uši a Pustina. Často spolupracuje s rozhlasem. Ve vydavatelství OneHotBook ho můžete také slyšet v audioknihách Pan Mercedes a Konec hlídky (2019). Kajetán Písařovic
V současnosti účinkuje v představeních souboru Venuše ve Švehlovce a v Činoherním studiu Ústí nad Labem. Na televizní obrazovce se objevil ve snímcích Jan Hus či Zádušní oběť a dále v seriálech Nováci, Pojišťovna štěstí, Až po uši a Pustina. Často spolupracuje s rozhlasem. Ve vydavatelství OneHotBook ho můžete také slyšet v audioknihách Pan Mercedes a Konec hlídky (2019). Kajetán Písařovic

Znáte Hitchcockův slavný film Psycho? Jak se vám líbila jeho románová předloha? Co Vás při práci na její audioverzi překvapilo?

Znám, ale viděl jsem ho už hrozně dávno, takže si ho nijak zvlášť detailně nepamatuju. A jsem za to vlastně rád, protože Blochův román je mimořádný a myslím si, že i lepší, než může být jeho sebelepší filmové zpracování. Práce to byla naprosto skvělá. Překvapilo mě, jak se z takového textu dá udělat v podstatě dramatizace nebo hra. A překvapilo mě i dramaturgické pojetí, protože do té doby jsem nic podobného netočil. 

Proč si myslíte, že si Alfred Hitchcock vybral zrovna tuhle předlohu? V čem je tak specifická?

Režisér Michal Bureš říká, že v jejím textu jsou nástrahy podobající se skutečným minám. Člověk si místy říká, že už ví, jak to bude, ale ono je to nakonec úplně jinak. Zkrátka rajc.

Jak jste se na natáčení připravoval? Lišilo se to od jiných audioknižních frekvencí?

Včera jsem sem přišel v devět hodin ráno – a s režisérem jsme odcházeli ze studia v jedenáct v noci. Nikdy jsem nic podobného nezažil. Je to zatím vážně nejtěžší a nejzajímavější věc, kterou jsem kdy načítal. Bylo to hrozně obtížné: musel jsem v sobě hlasově najít asi čtyři postavy a čtyři různé druhy vypravěčů… Připravoval jsem se, jak nejlíp to šlo, a snad to bude při poslechu znát.

Co pro Vás osobně bylo nejděsivější? Ve filmu hodně obstarává hudba…

Nejděsivější pro mě bylo vědomí, že hlavní postava klidně může být v podstatě úplně běžný člověk, jakého lze potkat na ulici. S režisérem jsme se snažili četbu pojmout tak, aby se napětí spojené s jeho proměnou stupňovalo. Myslím, že až do nějaké poloviny audioknihy může posluchač tápat – a pak bude nejspíš zažívat jedno překvapení za druhým… A co se týče hudby, ta dělá podle mě přinejmenším třetinu úspěchu filmu, stejně jako střih, takže v audiu to může být – klidně i polovina.

Odlišovali jste projev Normana Batese a "jeho matky"?

Odlišovali. I když… to si radši poslechněte.

Co Vám připadalo nejobtížnější? (Poměrně krátký text jste nahrávali déle než obvykle...)

A dalo by se nahrávat ještě mnohem déle. Obtížnost byla v tom, že v tomhle pojetí jde prakticky o vícehlasou četbu. Části jsme si zkoušeli namlouvat dopředu, což není obvyklé, jenže bez toho by to ani nešlo. V příběhu se totiž vyskytují čtyři zásadní, odlišné figury a každá z nich vždycky odvypráví svůj pohled na danou situaci. Mám dojem, že takto pěkně napsaný text si zaslouží svůj čas ve všech ohledech. I herecky. Je potřeba do četby dostat veškerou naléhavost, a není jednoduché udělat to dobře bez přípravy. 

A co Vás naopak hodně bavilo? Nebo co na Vás nejvíc zapůsobilo?

Byla to pro mě úžasná škola. Strašně mě bavila a baví práce s Michalem. Mám dojem, že mě něco takového třeba už ani nemusí potkat…

Na co by se měl posluchač připravit?

No… na psycho… :).

Psycho

269

Psycho

71

Psycho

159

Další články

O audioknize Teorie podivnosti s její autorkou Pavlou Horákovou i její interpretkou Jitkou Ježkovou, které si tak rozuměly, že si spolu během rozhovoru začaly rovnou samy povídat...
Rozhovory

Jedna napsala, druhá načetla - Pavla Horáková a Jitka Ježková

O audioknize Teorie podivnosti s její autorkou Pavlou Horákovou i její interpretkou Jitkou Ježkovou, které si tak rozuměly, že si spolu během rozhovoru začaly rovnou samy povídat...
 | OneHotBook
Vyšel dotisk jedné z nějzajímavějších knih o tom faktu, že na lidský organismu nepůsobí jen věci hmotné podstaty – léky jako chemické substance, účinné látky, z rostlin - ale také informace. Že je to nevědecké? A není náhodou z podstaty věci na začátku nevědecké každé poznávání, všechno, co je nové a jiné?  Rozhovor s autorkou.
Rozhovory

O knize Léčba informací s Marií Vilánkovou

Vyšel dotisk jedné z nějzajímavějších knih o tom faktu, že na lidský organismu nepůsobí jen věci hmotné podstaty – léky jako chemické substance, účinné látky, z rostlin - ale také informace. Že je to nevědecké? A není náhodou z podstaty věci na začátku nevědecké každé poznávání, všechno, co je nové a jiné? Rozhovor s autorkou.
 | Tomáš Weiss
Uplynulo 90 let od narození autorky jednoho z nejznámějších svědectví o nacismu. Anne Franková, dívka z německé židovské rodiny ukrývající se před nacisty v zadním traktu jednoho domu v Amsterdamu za druhé světové války, si ve třinácti letech začala psát deník. Ten teď vychází ve třetím českém překladu a pod autorkou plánovaným názvem Zadní dům. Víc v rozhovoru s překladatelkou Magdou de Bruinovou.
Rozhovory

Znovuvydání deníku Anne Frankové - v novém překladu s novým názvem

Uplynulo 90 let od narození autorky jednoho z nejznámějších svědectví o nacismu. Anne Franková, dívka z německé židovské rodiny ukrývající se před nacisty v zadním traktu jednoho domu v Amsterdamu za druhé světové války, si ve třinácti letech začala psát deník. Ten teď vychází ve třetím českém překladu a pod autorkou plánovaným názvem Zadní dům. Víc v rozhovoru s překladatelkou Magdou de Bruinovou.