Znáte Hitchcockův slavný film Psycho? Jak se vám líbila jeho románová předloha? Co Vás při práci na její audioverzi překvapilo?

Znám, ale viděl jsem ho už hrozně dávno, takže si ho nijak zvlášť detailně nepamatuju. A jsem za to vlastně rád, protože Blochův román je mimořádný a myslím si, že i lepší, než může být jeho sebelepší filmové zpracování. Práce to byla naprosto skvělá. Překvapilo mě, jak se z takového textu dá udělat v podstatě dramatizace nebo hra. A překvapilo mě i dramaturgické pojetí, protože do té doby jsem nic podobného netočil. 

Proč si myslíte, že si Alfred Hitchcock vybral zrovna tuhle předlohu? V čem je tak specifická?

Režisér Michal Bureš říká, že v jejím textu jsou nástrahy podobající se skutečným minám. Člověk si místy říká, že už ví, jak to bude, ale ono je to nakonec úplně jinak. Zkrátka rajc.

Jak jste se na natáčení připravoval? Lišilo se to od jiných audioknižních frekvencí?

Včera jsem sem přišel v devět hodin ráno – a s režisérem jsme odcházeli ze studia v jedenáct v noci. Nikdy jsem nic podobného nezažil. Je to zatím vážně nejtěžší a nejzajímavější věc, kterou jsem kdy načítal. Bylo to hrozně obtížné: musel jsem v sobě hlasově najít asi čtyři postavy a čtyři různé druhy vypravěčů… Připravoval jsem se, jak nejlíp to šlo, a snad to bude při poslechu znát.

Co pro Vás osobně bylo nejděsivější? Ve filmu hodně obstarává hudba…

Nejděsivější pro mě bylo vědomí, že hlavní postava klidně může být v podstatě úplně běžný člověk, jakého lze potkat na ulici. S režisérem jsme se snažili četbu pojmout tak, aby se napětí spojené s jeho proměnou stupňovalo. Myslím, že až do nějaké poloviny audioknihy může posluchač tápat – a pak bude nejspíš zažívat jedno překvapení za druhým… A co se týče hudby, ta dělá podle mě přinejmenším třetinu úspěchu filmu, stejně jako střih, takže v audiu to může být – klidně i polovina.

Odlišovali jste projev Normana Batese a "jeho matky"?

Odlišovali. I když… to si radši poslechněte.

Co Vám připadalo nejobtížnější? (Poměrně krátký text jste nahrávali déle než obvykle...)

A dalo by se nahrávat ještě mnohem déle. Obtížnost byla v tom, že v tomhle pojetí jde prakticky o vícehlasou četbu. Části jsme si zkoušeli namlouvat dopředu, což není obvyklé, jenže bez toho by to ani nešlo. V příběhu se totiž vyskytují čtyři zásadní, odlišné figury a každá z nich vždycky odvypráví svůj pohled na danou situaci. Mám dojem, že takto pěkně napsaný text si zaslouží svůj čas ve všech ohledech. I herecky. Je potřeba do četby dostat veškerou naléhavost, a není jednoduché udělat to dobře bez přípravy. 

A co Vás naopak hodně bavilo? Nebo co na Vás nejvíc zapůsobilo?

Byla to pro mě úžasná škola. Strašně mě bavila a baví práce s Michalem. Mám dojem, že mě něco takového třeba už ani nemusí potkat…

Na co by se měl posluchač připravit?

No… na psycho… :).