Dovolte snovému světu vstoupit do vašeho života - rozhovor s Marion Woodmanovou

Většina snů se zdá být pomíjivá a nesmyslná a lidé si je sotva pamatují. Jak můžeme získat důležité informace o tom, jak žít z tak chatrných zdrojů?

Woodmanová: Sen je jako jelen na kraji lesa: je-li vítán, vyjde ven. Pokud ho budete krmit, vytvoří si s vámi vztah. Ale pokud se o to nestaráte, zmizí.

Pokud opravdu věříte v důležitost snů, začnete v nich vidět vzorce a uvědomíte si, že vaše podvědomí nese obrazy, které jsou pro vás smysluplné. Pokud je vaše nevědomí ve válce s vaším vědomým já, jediný způsob, jak ukončit boj, je prozkoumat své sny. Řeknou vám, co potřebujete vědět. Pokud sníte o zvonění zvonu, nebo o někom, kdo bouchá na dveře, nebo o blesku, který vás zasáhne, když přecházíte ulici, musíte tomu věnovat pozornost. Jakýkoli malý znak může naznačovat skutečné potíže, které je třeba řešit.

Jeden můj bývalý jungiánský profesor vyprávěl příběh o muži, který měl opakující se sen o tom, jak projíždí kolem obrovské dýně na kraji silnice. Ukázalo se, že muž měl velký nádor, který v něm rostl. Všichni máme takové podivné sny. Jak ale nebýt paranoidní ohledně toho, co nám naše sny mohou říkat?

Kdybych měla sen, o kterém bych si myslela, že mi říká něco hrozného, okamžitě bych si ho nechala zkontrolovat - tak jsem se dozvěděla o své rakovině dělohy. Ale sny mohou také přinést uzdravení. Noc předtím, než jsem šel na svou první operaci rakoviny, jsem měl sen o malé lodi bez motoru, která byla za úsvitu unášena kanálem a na lodi byly dvě postavy. Jednou z nich byla pětiletá holčička. Druhý byl cikán, vysoký, majestátní a silný. A přinášeli mi dvě perly, které jsou pro mě symbolem ženskosti. Tehdy jsem tvrdě bojovala o život a řekl jsem si: "Pokud dokážu přivést do svého těla tu cikánu a tu malou holčičku, vím, že budu žít." A jsem tady.

Co myslíte tím, že je "přivedete"?

Cítit jejich energii. Místo toho, abych se například dívala na své ruce, které byly plné umírající energie – vypadaly jako ruce mrtvoly – a nechala se tou energií stáhnout dolů, přinesla jsem všechnu tu cikánskou energii a vzpomněla si, jaké to je být na tanečním parketu v rytmu, vzdorovat společnosti a všemu, co mě celý život drželo dole. Pětileté dítě má stejný druh energie, protože ještě neví, jaké to je být fackován, ještě se nenaučilo snažit se potěšit ostatní lidi. To je energie, kterou jsem se snažil přinést.

Pracovala jsem na tom asi dva měsíce, tančila jsem hodinu denně. V jednu chvíli jsem začínala být dost znechucená. Když jsem neposlouchala hudbu, nedokázala jsem udržet tu energii a upadla jsem zpět do umírající energie, kterou jsem viděla předtím. Pak jsem jednou v noci přišla na večírek a tam hrála kapela polku a moje tělo do ní skočilo, bez otázek. Na tom parketu jsem byla cikánka. A hned jsem věděla, že se z rakoviny dostanu. Psychologicky je to tak, že pokud přijmete, že jste odsouzeni k zániku, tak jste.

Věřím, že moje podvědomí ví, co potřebuji víc než kdokoliv jiný. Pokud dovolíte snovému obrazu vstoupit do svého života, když jste nemocní nebo máte psychické potíže, může vás to táhnout užitečným směrem. Snový obraz ožívá prostřednictvím těla. Může se zrodit v nevědomí, ale jeho léčivá práce musí být ztělesněna pohybem a tancem.

ukázka z rozhovoru pro awaken.com