Stonerova neromanticky dojemná pouť životem
/
Tomáš Weiss
Představte si knihu Stoner od Johna Williamse asi takhle: člověk vyjde z bodu nula...a začne poznávat svět, realizovat svoje touhy, ztrácet svoje jistoty, zažívat lásku v kráse a krutosti...a tak nějak nenápadně se vrátí do bodu nula....jen chtě nechtě o spirálu výš. Z vyprávění, které dostalo třeba Juliana Barnese, je cítit trochu Škola Malého stromu a dejme tomu místy i Siddhártha. Tuhle knihu si prostě čtenáři najdou a oblíbí. Ani si nevšimnou, že byla napsána už před padesáti lety.
260
False
1
127
2
4
24
203543
0
169
False
1
127
2
4
24
206424
0
Další články
Nudíte se? Vsaďte všechno, to vás prokrví!
Jean Michel Guenassia (1950) patří do spisovatelského klubu nenapravitelných romanopisců. Jeho vysněný románový pan Kaplan se dokonce narodil v Československu a pak se do něj po druhé světové válce vrátí. Kniha Vysněný život Ernesta G. tak udělala z francouzského spisovatele někoho téměř domácího. V hlavní roli jeho nového románu Stoprocentní riziko je vlastně nuda. Ne ta čtenářská, ale ta životní. Jak se jí zbavit? Vsadit všechno na jednu kartu.
Na slovíčko s Vostrým Johnem
Rozhovor spisovatele Jana Nováka s občanským aktivistou Johnem Bokem (1945) Život mimo kategorie sviští jako rozkmitaná rákoska. Zpovídaný si už desetiletí pěstuje umění přímé a hlasité reakce. I proto bývá postrachem všech "korektních" setkání a diskuzí. Občansky řečeno - máme se mi nevýrazní od Vostrýho Johna co učit.
Takhle si to pamatuje Ivo Pospíšil...
A má na co v knize Příliš pozdě umřít mladý vzpomínat - svobodná hudební scéna v okolí Plastic People a undergroundu, skupina Garáž, pražský legendární klub Radost FX...
"Tato kniha vzpomínek je nejen z doby undergroundu, ale je jím vlastně celá ovlivněná, neboť základní myšlenka osobní svobody a lásky k hudbě jí celou provází. Vzpomíná se v ní chronologicky, včetně fotografií. Dospívání, normalizace, hudební svět undergroundu i po něm, okamžik změn a život po nich."