Důkladný popis

svobodného rytířského a šlechtického umění šermu

v rozmanitých užívaných zbraních

s krásnými a užitečnými figurami

vyzdobený a představený

Joachimem Meyerem, svobodným šermířem ze Štrasburku.

Vytisknuto v Augsburgu u Michaela Mangera

Ve vydání Elte Widers

Anno M. D. LXX. (1570)

Obsah první knihy o šermu mečem

a co popořádku následuje v jeho popisu

a na jakých základech je toto

rytířské umění položeno

Jelikož jsem se ujal popsat nejpilněji a nejpravdivěji šermířské umění s těmi rytířskými a mužnými zbraněmi, které jsou dnes u nás Němců nejvíce používané, dle mého nejlepšího porozumění a schopnosti, a poněvadž ze zkušenosti vyplývá a je jasné, že šerm mečem není jen pramenem a zdrojem všeho ostatního šermu, ale je také ze všech zbraní nejumnější a nejmužnější, proto jsem považoval za nezbytné a dobré začít s touto zbraní a pojednat o ní stručně a jasně takovým způsobem, jak je tomu zvykem ve všech jiných uměních a cvičeních. Nejprve uvést slovník (termínů) a způsob mluvy, který k tomu náleží a který byl vymyšlen mistry tohoto umění se zvláštní pílí, takže je možno se mu naučit a uchopit tak jeho tajemství a rychlost tematicky (po etapách) a v kratším čase. Dále tyto termíny vysvětlit a objasnit, aby jim mohl každý řádně porozumět, co je jimi popisováno a co znamenají. Pak za třetí vykonávat cvičení samotného umění, jak byste měli uvést do práce uvedené seky a pozice. Díky čemuž nejen mladíci, kteří se vůlí oddají tomuto umění, skrze takové jim neznámé slovo nebudou pomateni a neopovrhnou

V jakém řádu bude meč učen

 tímto uměním kvůli slovu jim neznámému, nebo jinak také uprostřed rozhovoru, když se tato slova objeví, nemělo by být nezbytné jich předně vysvětlovat, což je pak jednomu velmi prospěšné si přečíst, zvláště také zkušení mohou pochopit, že šermířské cvičení má (získává) základ ze správného porozumění a nikoliv z lehkomyslného kejklení, zejména mezi takovým kejklením a šermem jest veliký rozdíl a rytířské umění šermu od všech velmi zkušených válečníků, například Římanů, pochází, naproti tomu je ale takový kejklíř nejubožejší nevymáchaná chátra, kterou lze na světě najít a která tu ale vždy byla. A šerm mečem ale není nic jiného než cvičení, při kterém dva bojují mečem, vykrývajíc se (versetzen), kdy jeden druhému přináší s opatrností a vší hbitostí, umně, zdobně a mužně seky a další ruční práci (Handarbeit) náležitě a vítězně, na tom, kde z nutnosti ve vznešených věcech (krizové situaci, při službě atd.) takovýmto cvičením může být jeden o to rychlejší a dovednější a tím může být o to opatrnější (pozornější) při ochraně svého těla. Toto bude především náležitě rozděleno do tří částí, a to do začátku (Anfang), středu a konce, kterážto každá část v každém kusu, který v šermu provedeš, by ti měla být na paměti, a tak bys měl vědět, s jakými seky a z jakých pozic na svého soupeře útočit, pak když na něj útočíš, jak bys měl dále pracovat ve středu s ruční prací, letíc volně do jeho odkrytí, udržujíc si své Vor (Před) v útoku, a nakonec jak se řádně a dobře stáhnout bez zranění, ať už byla soupeři způsobena újma či nikoliv.

Začátek tedy pojmenuji přišermováním, zahájením (Zufechten), kdy se jeden proti soupeři, kterého má před sebou, přišermovává. Střed, druhá nebo ruční práce, kdy jeden stojí proti soupeři ve vazbě, nebo setrvává v práci a naléhá na soupeře se vší rychlostí. Konec nebo

stažení (Abzug) je, jak se může šermíř od svého soupeře bez újmy pryč vysekat (odsekat). Přišermování na začátku vychází z nebo od pozic se seky, které jsou dvojího druhu, a to hlavní pozice a vedlejší pozice, které z hlavních pozic vznikají. Hlavní pozice jsou čtyři, der Tag (hůra nebo horní střeh), der Ochs (vůl), der Olber (hlupák) a der Pflug (pluh). Vedlejších pozic osm, Zornhut, Brechfenster, Langort, Schrankhut, Einhorn, Schlussel, Eisenport, Wechsel. Seky ale, toliko meči náležející, jsou též dvojího druhu, které budou obecně rozděleny na přímé a převrácené. První se nazývají hlavní nebo základní seky, z kterých vznikají všechny ostatní seky a tyto jsou čtyři, horní, spodní, střední a Zornhauw (šikmý). Další budou nazvány vedlejší nebo z toho (z hlavních) vyrůstající seky, těch je dvanáct, a to Schiel, Krum, Kurtz, Glitz, Brell jednoduchý a dvojitý, Blendt, Windt, Kron, Knichel, Sturz, Wechselhauw atd. Z těchto obou bude vybráno pět pravých mistrovských seků, které se tak nazývají, protože všechny mistrovské a umné kusy s mečem jsou prováděny s takovýmto chápáním, a jsou to Zorn, Krum, Zwerch, Schieler, Scheitelhauw, které, jak by se měly všechny dělat a vykonávat, popíši v kapitole o přišermování a o secích. Druhá nebo ruční práce ve středu je o největším umění a veškeré rychlosti, kterou v šermu můžeme vyvinout. Neukazuje jen, jak na meči zavázat a jak by se mělo dělat Winden, Wechseln, Verfuren, Nachreisen, Schneiden, Doplieren, Ablauffen, nebo jak provádět Umbschlagen, Schlaudern, Vorschieben, Absetzen, Zucken a Rucken, Verstellen, Ringen, Einlauffen a Werffen.

Obsahuje v sobě ale také odkrytí (Blossungen), která budou pochopena rozdělením člověka a meče, k tomu pak jak řádně stát a jak chodit, o čemž bude na svém místě také řádně pojednáno.

Stažení (Abzug) na konci vzniká ze středu a má velký užitek v praxi, proto na konci každého kusu vysvětlím, jak řádně stažením zakončit. A o tom všem bude řádně promluveno v první části o šermu mečem, v druhé části vysvětlím více o mistrovských kusech a o tom, co je potřebné pro větší rychlost (dovednost) s touto zbraní, tímto může být tato kniha užitečná začátečníkům a pak také těm zkušenějším v tomto umění.

Považoval jsem za důležité napsat tento úvod, takže tato kniha může být pro každého mnohem snáze srozumitelná, aby ji každý uchopil podle sebe, nauče se prvně, v jakém pořádku učím o tomto rytířském umění a tak chci nyní promluvit v první kapitole o rozdělení člověka, jak je do čtyř čtvrtin rozdělen, což je nesmírně užitečné.

O rozdělení člověka

Kap. 1.

Ačkoliv dělení člověka, ze kterého odkrytí a pozice vychází, od a do kterých tak šermováno bývá, vlastně do střední nebo ruční práce náleží, proto také v obsahu této knihy tu zmiňuji výklad, avšak nechtěl jsem to tu zpočátku bez zvláštní příčiny nechat nepopsané. Neboť v šermu a ve všech kusech a uměních jest nutno nejprve vědět, na čem co záleží, a proto o tom bude pojednáno, a proto o tom chci nejprve náležitě poučit, aby nebyla teprve až ve střední neb ruční práci taková odkrytí zmíněna a nebylo nutno se k tomu vracet.

Nyní tedy bude člověk rozdělen na čtyři čtvrtiny neboli části, na horní a spodní, a ta každá na levou a pravou. Tyhle co a jak samotny jsou, nevyžaduje obšírného popisu, protože na zevnějšku lidí je asi zřejmé, co je nejhořejší či nejspodnější, rovněž co je pravá a levá část. Přec pro lepší pochopení zde obecně objasním na obrázku vpravo na velkých figurách.

A tak už toto dostatečně popisuje čtyři části člověka, jak je používali staří němečtí šermíři, u nichž se body stejně dobře jako seky připouštěly. Avšak poněvadž u nás Němců v současné době, a obzvláště v ruční práci s Winden (stáčení), většinou a především na hlavu šermováno bývá, chci ji stejně jako celé lidi v předem zmíněné čtyři části rozdělit. A to na horní, což se temene týká,

a spodní, k čemuž brada a krk náleží, a okolo pravá a levá část, které obecně po uších příslušejícím oběma stranám se nazývají pravým neb levým uchem.

Ačkoliv se toto rozdělení může některým lidem zdát poněkud dětinské, poněvadž některé věci mají více kritiků než těch, kteří by je vylepšili, pak laskavý čtenář musí pochopit, že pojednávám o tomto zejména a pouze proto, že všechny další části, které jsou nezbytné a náležejí šermířským kusům, vznikají a mají původ v tomto rozdělení, tak jako když studny z pramene vyvěrají.

Poněvadž celý šerm není nic jiného, jak bylo shora řečeno, než když dvě osoby ve stejných zbraních proti sobě bojují, jak může jeden druhého s hbitostí zranit nebo se bezpečně bránit a uhájit. Také jest pak mým záměrem ukázat to a objasnit ve všech dalších zbraních s určitými kusy a krátkými pojmy, neměl bych ještě pominout, že takové rozdělení osoby vždy ohlásí, zda se soupeř z jedné či druhé strany přišermovává, což odečíst se dá, a s řádným vykrytím (Versetzen) víte, na co se připravit, neb zda se na jednu či druhou stranu asi odkryje, a svůj úder rovněž na něj můžete důkladně s výhodou připravit. Pak je každý v těchto čtyřech polohách stejně z důvodu odhalení odkrytí zasažen nebo opět kvůli své ochraně musí střeh nebo vykrytí zaujmout.

Proto co následně z pozic, seků a odkrytí bude učeno, je snadné pochopit, že to vše vyplývá z tohoto popisu a rozdělení člověka.

O dělení zbraně

O meči a jeho rozdělení

Kap. 2.

Po tom, co teď bylo vysvětleno, jak a co v šermu činit, zejména jak jeden druhému může nějakou část těla rytířsky zranit nebo naopak se bránit, pak také krátké vysvětlení o částech člověka, tak je také třeba dále povědět, jak a co jeden proti druhému v šermu (Mittel) přináší a jak by měl název nebo nadpis této kapitoly sám napovědět, nebude řeč o ničem jiném než o meči samotném,protože je s ním ale zacházeno nejedním způsobem, ale hned s krátkým, hned s dlouhým ostřím, tu se silnou částí (Sterck), tu se slabou částí (Schwech), chci zde uvést něco o meči a jeho rozdělení, což je zvyklostí a náleží to k tomuto umění. Co se částí meče týče, pokud jde o jeho tvar a podobu, jeho hlavici, hrot, záštitu nebo jílec, rukojeť, nebo úchop a čepel, je zbytečné užívat mnoha slov, abychom mohli říci, co je co. Čepel má opět dvě odlišné části. Ta první je Stercke (silná část meče) a Schweche (slabá část meče), ta druhá krátké a dlouhé ostří, to je přední a zadní. Stercke meče se nazývá část od záštity nebo jílce do poloviny čepele, Schweche od poloviny čepele až k hrotu, z čehož vzniká ukončení kusů na dlouhé a krátké.

Dlouhé ostří je plné ostří od prstů směrem ven, přímo proti tvému soupeři, krátké nebo poloviční ostří je proti palci, nebo mezi palcem a ukazovákem, nebo míří první prst proti šermíři samotnému. Podobně jako u ostatních

zbraní je možné říct, že se jedná o hřbet meče, jak je možno vidět na předchozím obrázku.

Z těchto shora zmíněných dělení meče vzniká správné celkové rozdělení, které je v šermu velmi užitečné, a tím je meč dále rozdělen obecně na čtyři části, jak je možno vidět na zobrazené postavě.

První částí jest omot neb jílec, zahrnující v sobě hlavici a příčku, vhodný k navalování, zápasení, uchopení, povalování a další k tomu náležející práci.

Dalším jest Stercke, jak bylo již naznačeno, vhodné k Schneiden, Winden, tlačení a dalším, které je užitečné ze  Stercke šermovat.

Třetí část jest střed, do něhož je zařazena půlka ze Stercku a půlka ze Schwechu, a rozličně slouží podle toho, jaká příležitost se naskytne.

 Čtvrtá je Schweche pro Durchwechseln, Schnellen, Schlaudern a vše, co náleží k šermu na dlouho, jak to pak všechno na mnoha následujících a dostatečných příkladech bude uvedeno.

překlad Petr Matoušek