Oko Kosmasu > Ukázky > Ukázky z historické literatury

Ukázky z historické literatury

Poválečná Evropa podle Tonyho Judta

Kniha Poválečná Evropa 1945 - 2005 se těší dlouhodobému čtenářskému zájmu. Důkazem je již její páté vydání v češtině. Britský historik Tony Judt (1948 - 2010) má zvlášť ve východní Evropě zaslouženě silný ohlas. Našemu prostoru rozumí.

18. 6. 2026 | nakl. Prostor

Zajímá vás pohled Pavla Kosatíka na...

Edvard Beneš - zasloužil se o stát, což je od roku 2004 dokonce stvrzeno zvláštním zákonem. Zároveň u muže osobně spojeného s mnichovskou krizí, s poválečným vyhnáním Němců a s komunistickým pučem v únoru 1948 určitě nelze říci, že se jeho dějinný vklad vyčerpává toliko zásluhami.

13. 5. 2026 | nakl. Universum

Děsivé stalinské praktiky pražského represivního aparátu ve Spiklencích Friedricha Bruegela

Systematické potírání opozice, čistky na klíčových mocenských pozicích, pomalu či rychleji se přizpůsobující společnost, monstrprocesy nešetřící rozsudky smrti – důkladná znalost poměrů v Československu rok po převzetí moci komunisty přiměla československého diplomata a německy píšícího autora Friedricha Bruegela na jaře 1949 k útěku na Západ a k tomu, aby zcela ojedinělým románem Spiklenci zachytil děsivé stalinské praktiky pražského represivního aparátu.

Skrjabin - jedinečná a často nedoceněná postava v dějinách hudby

Ruský skladatel a klavírista Alexandr Skrjabin (1972 - 1915) měl sklon považovat se za člověka, jehož posláním je spasit svět skrze svou hudbu. Ke konci života doufal, že hudba způsobí „kosmické kataklyzma“ a že nový svět může vzniknout pouze na troskách toho předchozího. Vzápětí ale vypukla První světová válka. Skrjabin představuje velkého vizionáře a průkopníka nového hudebního výrazu, s nímž předběhl o celé jedno desetiletí Stravinského i Schönberga.

100 osudů ze 760 let historie Berouna

Každé město by mělo mít k dispozici knihu, která mu představí několik osobností, bez kterých by takové místo vypadalo jinak. Od prvotních plánů připravit takovou publikaci o Berouně uplynulo tucet let. Je to nejen spousta práce, ale také to chce např. radnici, která projektu přeje. Když to všechno klapne, je na konci kniha, kterou ocení starousedlík, náplava, Berouňák, kdekoliv odloučený, i zajímající se historik odkudkoliv.

Historický román o slavném převaděči

Štěpán Gavenda patřil k nejúspěšnějším kurýrům, vinou zrady Olina Miholy, nastrčeného StB do jejich řad, je zadržen a po několika vězeních skončí v tom nejhorším, v Leopoldově. Po měsíci se mu podaří s dalšími pěti vězni uprchnout a vrátit se do Německa. Ani Bogataj, ani americká CIC o něho už nejeví zájem, jsou přesvědčeni, že je agentem StB. Gavenda se snaží dokázat svou nevinu, vrací se do Československa, při přechodu sovětského pásma v Německu je zadržen a soud nad ním vyřkne trest smrti.

Starověký Izrael novým pohledem

Bernd U. Schipper, nar. 1968, je profesor Starého zákona na Humboldtově univerzitě v Berlíně, specializovaný na dějiny Izraele ve staroorientálním světě. V nové publikaci z roku 2023 líčí na základě archeologických i dalších nebiblických pramenů dějiny starověkého Izraele zcela novým způsobem. V jeho zorném poli se ocitají izraelská města, události, chrámy a kulty, o nichž Bible mlčí.

O přeživších holocastu, kteří chtěli odplatu

Organizace „Mstitelů“, vedená Aba Kovnerem, čítala asi padesát mladých mužů a žen, kteří po druhé světové válce plánovali vyvraždit šest milionů Němců jako pomstu za holokaust. Plánovaná pomsta je pálila až do morku kostí a nedala jim spát, měla Němcům oplatit jejich vlastní mincí: oko za oko a zub za zub. Měla být pomstou bez varování, zatčení nebo soudu; pomstou přímou a okamžitou.

K Bondyho nedožitým 95. narozeninám vychází kniha Zbyněk Fišer a StB

Hlavním tématem publikace jsou různorodé vztahy spisovatele a ﬁlosofa Zbyňka Fišera se Státní bezpečností. Fišer patří mezi známé české spisovatele druhé poloviny 20. století. Napsal desítky básnických sbírek, řadu próz, divadelních her, pohádek a ﬁlosoﬁckých spisů. Jako literární postava vystupuje v prózách Bohumila Hrabala pod pseudonymem Egon Bondy, který používal od konce čtyřicátých let.

Nový pohled na papeže a Vatikán během války

„Při přípravě knihy jsem přečetl tisíce dokumentů, především těch, které se bezprostředně dotýkají rozhodnutí, jež Pius XII. učinil v letech 1939–1945. Mnohé z nich tvoří interní memoranda připravovaná na papežovu žádost, když zvažoval, jak má reagovat na pokus nacistů o vyhlazení evropských Židů a na Mussoliniho žádosti o větší katolickou podporu válce Osy.“ (David I. Kertzer)