Buddhismus do škol?
Obecně je možné říci, že moudrost má původ v mysli, která obsahuje to, čemu buddhisté říkají „správný náhled“. Ale nemusíte se ani považovat za buddhistu, a
přesto můžete mít správný náhled. Náhled je tím podstatným, co určuje naši motivaci i
naše činy a co nás na buddhistické cestě vede. Pokud čtyři pečeti spojíme s prospěšným chováním, stanou se z nás ještě lepší buddhisté. Kdy ale buddhistou nejste?
Buddhistou nejste, pokud nesouhlasíte s tím, že všechny složené nebo vytvořené věci jsou nestálé, pokud věříte, že existuje nějaká základní substance nebo koncept, který je stálý.
Buddhistou nejste, pokud nejste schopni přijmout, že všechny emoce jsou bolestné, pokud věříte, že některé emoce jsou skutečně zcela bezbolestné.
Buddhistou nejste, pokud nejste schopni přijmout, že všechny jevy jsou iluzorní a
prázdné, pokud věříte, že některé věci existují samostatně a nezávisle.
A buddhistou nejste, pokud si myslíte, že osvícení existuje v rámci času, prostoru a úsilí.
Co z vás tedy dělá buddhistu? Nenarodili jste se v buddhistické zemi nebo buddhistické rodině, nenosíte mnišské roucho a neholíte si hlavu, jíte maso a vašimi idoly jsou třeba Eminem a Paris Hilton. To neznamená, že nemůžete být buddhistou. Abyste byli buddhistou, musíte pochopit, že všechny složené věci jsou nestálé, všechny emoce jsou bolestné, nic neexistuje nezávisle a osvícení je mimo koncepty.
Není nezbytné si tyto čtyři pravdy bez přestání donekonečna uvědomovat, ale je třeba, aby se ve vaší mysli usadily. Během dne si také neustále nepřipomínáte svoje jméno, ale když se vás na něj někdo zeptá, okamžitě si ho vybavíte. Nepochybujete o něm ani chvíli. Každý, kdo uznává tyto čtyři pečeti, třeba i nezávisle na Buddhově učení a aniž kdy slyšel jméno Buddha Šákjamuni, je na stejné cestě jako on.
Po chvíli, kdy jsem se pokoušel vysvětlit to všechno svému sousedovi v letadle, jsem zaslechl tiché chrápání a uvědomil jsem si, že tvrdě spí. Náš rozhovor jeho nudu očividně nezahnal.
S oblibou zobecňuji, a během čtení této knihy se s tím setkáte mnohokrát. Omluvou mi může být skutečnost, že zobecňování je jeden z mála způsobů, pomocí kterých můžeme my lidé komunikovat. Ale i to je samozřejmě jenom zobecnění.
Při psaní této knihy není mým cílem přesvědčit lidi, aby následovali Buddhu Šákjamuniho, stali se buddhisty a praktikovali dharmu. Záměrně neuvádím žádné meditační techniky, praxi nebo mantry. Mým hlavním záměrem je poukázat na jedinečnou část buddhismu, která ho odlišuje od ostatních pohledů na skutečnost. Co řekl tento indický princ, že si vysloužil tolik úcty a obdivu dokonce i od některých moderních skeptických vědců, například od Alberta Einsteina? Co řekl, že přiměl tisíce poutníků, aby se klaněli celou cestu z
Tibetu až do Bódhgaji? Čím se buddhismus liší od ostatních světových náboženství? Věřím, že jsou to právě čtyři pečeti, a já jsem se pokusil tyto složité koncepty vyjádřit v
rámci svých možností co nejsrozumitelněji Siddhártha se chtěl především dostat k jádru problému. Buddhismus není vymezený určitou kulturou. Prospěch, který z něj plyne, není omezený na určitou společnost ani nikterak spojený s vládou nebo politikou. Siddhárthu nezajímala akademická pojednání a vědecky prokazatelné teorie. Nestaral se o to, zdali je svět kulatý nebo plochý. Šlo mu o něco jiného. Chtěl se dostat
k základům utrpení. Rád bych ukázal, že jeho učení není grandiózní intelektuální filosofií, o
které si přečteme a dále ji nenásledujeme, ale funkčním, logickým náhledem, který může v
praxi užít úplně každý. Proto jsem se pokusil používat příklady z nejrůznějších oblastí života – od milostného poblouznění až po vznik nám známé civilizace. Tyto příklady se liší od příkladů používaných Siddhárthou, poselství jeho učení je ale platné dodnes. Siddhártha však také řekl, že jeho učení by nemělo být přijímáno bezmyšlenkovitě, takže slova někoho tak obyčejného, jako jsem já, by měla být určitě pečlivě prozkoumána, a proto vás vybízím, abyste důkladně analyzovali obsah následujících stran