Buddhismus do škol?

/ Dzongsar Jamyang Khyentse

Křižáci kontra mohamedáni? To je náš svět? Takový je náš obzor, který si necháváme formovat jalovými debatami kolem nás? Staňte se buddhisty a basta. Jasně -  kdo bude nábožensky zlobit, měl by být posazen před květ lotosu a tváří v tvář sám sobě s některými pitomostmi skoncovat - a to včetně buddhistů, co to vzali za špatný konec. Pro začátek může mít po ruce knihu Co z vás nedělá buddhistu. Tady ukázka z autorova úvodu.
Křižáci kontra mohamedáni? To je náš svět? Takový je náš obzor, který si necháváme formovat jalovými debatami kolem nás? Staňte se buddhisty a basta. Jasně - kdo bude nábožensky zlobit, měl by být posazen před květ lotosu a tváří v tvář sám sobě s některými pitomostmi skoncovat - a to včetně buddhistů, co to vzali za špatný konec. Pro začátek může mít po ruce knihu Co z vás nedělá buddhistu. Tady ukázka z autorova úvodu.

Obecně  je  možné  říci,  že  moudrost  má  původ  v mysli,  která obsahuje to, čemu buddhisté říkají „správný náhled“. Ale nemusíte se ani považovat za buddhistu, a
přesto můžete mít správný náhled. Náhled je tím podstatným, co určuje naši motivaci i
naše činy a co nás na buddhistické cestě vede. Pokud čtyři pečeti spojíme s prospěšným chováním, stanou se z nás ještě lepší buddhisté. Kdy ale buddhistou nejste?

Buddhistou nejste, pokud nesouhlasíte s tím, že všechny složené nebo vytvořené věci jsou nestálé, pokud věříte, že existuje nějaká základní substance nebo koncept, který je stálý.

Buddhistou nejste, pokud nejste schopni přijmout, že všechny emoce jsou bolestné, pokud věříte, že některé emoce jsou skutečně zcela bezbolestné.

Buddhistou nejste, pokud nejste schopni přijmout, že všechny jevy jsou iluzorní a
prázdné, pokud věříte, že některé věci existují samostatně a nezávisle.

A buddhistou nejste, pokud si myslíte, že osvícení existuje v rámci času, prostoru a úsilí.

Co  z vás  tedy  dělá  buddhistu?  Nenarodili  jste se v buddhistické zemi nebo buddhistické rodině, nenosíte mnišské roucho a neholíte  si  hlavu,  jíte maso a vašimi  idoly  jsou  třeba  Eminem  a Paris Hilton. To neznamená, že nemůžete být buddhistou. Abyste byli buddhistou,  musíte  pochopit,  že  všechny  složené  věci  jsou  nestálé, všechny emoce jsou bolestné, nic neexistuje nezávisle a osvícení je mimo koncepty.
Není nezbytné si tyto čtyři pravdy bez přestání donekonečna uvědomovat, ale je třeba, aby se ve vaší mysli usadily. Během dne si také neustále nepřipomínáte svoje jméno, ale když se vás na něj někdo zeptá, okamžitě si ho vybavíte. Nepochybujete o něm ani chvíli.  Každý, kdo  uznává  tyto  čtyři  pečeti,  třeba  i nezávisle  na Buddhově učení a aniž kdy slyšel jméno Buddha Šákjamuni, je na stejné cestě jako on.
Po chvíli, kdy jsem se pokoušel vysvětlit to všechno svému sousedovi v letadle, jsem zaslechl tiché chrápání a uvědomil jsem si, že tvrdě spí. Náš rozhovor jeho nudu očividně nezahnal.
S oblibou zobecňuji, a během čtení této knihy se s tím setkáte mnohokrát. Omluvou mi může být skutečnost, že zobecňování  je  jeden  z  mála  způsobů,  pomocí  kterých  můžeme  my  lidé komunikovat. Ale i to je samozřejmě jenom zobecnění.
Při psaní této knihy není mým cílem přesvědčit lidi, aby následovali Buddhu Šákjamuniho, stali se buddhisty a praktikovali dharmu.  Záměrně  neuvádím  žádné  meditační  techniky,  praxi  nebo mantry.  Mým  hlavním  záměrem  je  poukázat  na  jedinečnou  část buddhismu, která ho odlišuje od ostatních pohledů na skutečnost. Co řekl tento indický princ, že si vysloužil tolik úcty a obdivu dokonce i od některých moderních skeptických vědců, například od Alberta Einsteina? Co řekl, že přiměl tisíce poutníků, aby se klaněli celou  cestu  z
Tibetu  až  do  Bódhgaji?  Čím  se  buddhismus  liší  od ostatních světových náboženství? Věřím, že jsou to právě čtyři pečeti, a já jsem se pokusil tyto složité koncepty vyjádřit v
rámci svých možností co nejsrozumitelněji Siddhártha se chtěl především dostat k jádru problému. Buddhismus  není  vymezený  určitou  kulturou.  Prospěch,  který  z něj plyne,  není  omezený  na  určitou  společnost  ani  nikterak  spojený s vládou  nebo  politikou.  Siddhárthu  nezajímala  akademická  pojednání  a vědecky  prokazatelné  teorie.  Nestaral  se  o to,  zdali  je svět kulatý  nebo  plochý.  Šlo  mu  o něco  jiného.  Chtěl  se  dostat
k základům utrpení. Rád bych ukázal, že jeho učení není grandiózní intelektuální filosofií, o
které si přečteme a dále ji nenásledujeme, ale funkčním, logickým náhledem, který může v
praxi užít úplně každý. Proto jsem se pokusil používat příklady z nejrůznějších oblastí života – od milostného poblouznění až po vznik nám známé  civilizace.  Tyto  příklady  se  liší  od  příkladů  používaných Siddhárthou, poselství jeho učení je ale platné dodnes. Siddhártha však také řekl, že jeho učení by nemělo být přijímáno bezmyšlenkovitě, takže slova někoho tak obyčejného, jako jsem já, by měla být určitě pečlivě prozkoumána, a proto vás vybízím, abyste důkladně analyzovali obsah následujících stran

Další články

"Není pravda, že bych kdy Hitlera obdivoval. Ovšem v raných letech, než Hitlera nakonec ovládl mocenský ďábel, uskutečnil mnoho reforem a do určité míry německému národu konstruktivně sloužil. Něco podobného jsem říct mohl, když jsem zároveň hovořil o možných vznikajících nebezpečích, jak už jsem o nich předtím psal. Když prohlásím historický fakt, lidé okamžitě dojdou k rychlému závěru, že to naznačuje obdiv!" Víc v knize Rozhovory s C.G.Jungem.
Ukázky

C.G.Jung a nacismus?

"Není pravda, že bych kdy Hitlera obdivoval. Ovšem v raných letech, než Hitlera nakonec ovládl mocenský ďábel, uskutečnil mnoho reforem a do určité míry německému národu konstruktivně sloužil. Něco podobného jsem říct mohl, když jsem zároveň hovořil o možných vznikajících nebezpečích, jak už jsem o nich předtím psal. Když prohlásím historický fakt, lidé okamžitě dojdou k rychlému závěru, že to naznačuje obdiv!" Víc v knize Rozhovory s C.G.Jungem.
 | Tomáš Weiss
„Jsem zcela a navždy horalem… a chci žít jen proto, abych lidskou pozornost připoutal ke kráse Přírody,“ vyznal se John Muir (1838–1914) v roce 1874 v dopise své dlouholeté přítelkyni. Ačkoliv stál tehdy teprve na prahu své kariéry spisovatele a bojovníka za ochranu divoké či lidskou činností málo dotčené americké krajiny, vystihl tím své poslání naprosto přesně. Jeho nadšení podlehli i američtí politici. Jeho úsilím třeba vznikl Yosemitský národní park (1890).
Ukázky

Přírodu je třeba chránit, ne pro náš užitek, ale kvůli ní samotné

„Jsem zcela a navždy horalem… a chci žít jen proto, abych lidskou pozornost připoutal ke kráse Přírody,“ vyznal se John Muir (1838–1914) v roce 1874 v dopise své dlouholeté přítelkyni. Ačkoliv stál tehdy teprve na prahu své kariéry spisovatele a bojovníka za ochranu divoké či lidskou činností málo dotčené americké krajiny, vystihl tím své poslání naprosto přesně. Jeho nadšení podlehli i američtí politici. Jeho úsilím třeba vznikl Yosemitský národní park (1890).
 | Jan Hokeš
Umělecké dílo a jeho cena, za kterou si ho můžeme pořídit - to je často hotový ekonomický okultismus!  Jak se dílo stane tak vzácným, že stojí milióny? Kde je podstata toho pohybu "koupil za 10, prodal za 100"? Koukáme se na konkrétní umělecké dílo jinak, když víme, jakou má cenu? Další kniha na toto téma, tentokrát od praktika z proslulých aukčních síní Christie´s a Sotheby´s. Philip Hook - Snídaně u Sothebyho.
Ukázky

Čtěte dřív, než se rozhodnete investovat do obrazů

Umělecké dílo a jeho cena, za kterou si ho můžeme pořídit - to je často hotový ekonomický okultismus! Jak se dílo stane tak vzácným, že stojí milióny? Kde je podstata toho pohybu "koupil za 10, prodal za 100"? Koukáme se na konkrétní umělecké dílo jinak, když víme, jakou má cenu? Další kniha na toto téma, tentokrát od praktika z proslulých aukčních síní Christie´s a Sotheby´s. Philip Hook - Snídaně u Sothebyho.