Jak píše autorka, nenapsala ani průvodce, ani encyklopedii. Je to osobní kniha o tom, jak Vietnam poznala ona, doplněná o praktické cestovatelské zkušenosti, praktické rady a spoustu mnohobarevných fotek z pestré asijské země.

Takhle je třeba zachycen první den cestovatelky v Hanoji :

"Jedeme do města. Je obrovské horko. Během několika minut jsem totálně splavená. Když náš průvodce přijde s nápadem dát si nejprve něco k snídaní, jásám! Půjdeme do restaurace, tam se v klidu na WC převléknu, opláchnu a bude to. Náš minivan za chvíli zastavuje a vyrážíme směr restaurace. No, myslela jsem, že směr restaurace, po chvíli se na ulici blížíme k nějakým plastovým židličkám, velikost tak pro tříleté dítě, pan Nam oznamuje: Jsme tady. Cože? Uprostřed chodníku stojí asi šest židliček a dva malé plastové stollky. Naproti je něco jako otevřená garáž, kde vidím dva velké hrnce s polévkou. Uvnitř údajně největší místní specialita, polévka Phóbó. Trošku se orosím. První den v Asii, jídlo na ulici, kdoví jaké je hygiena přípravy? Je čísté nádobí, jsou čisté židličky a stoly?  Co vlastně do té polévky přidávají? Počátek cesty a hned střevní potíže? To všechno se mi honí hlavou, když velmi opatrně usedám na ten mrňavý kus nábytku. Bojím se, že se pode mnou rozpadne.

......

Obavy byly naprosto liché. Polévka byla skvělá. Nádobí, židle i stolečky čisté. Okamžitě jsem Phó podlehla, v horkých dnech je naprosto nejvhodnější snídaní, možná i obědem. Dodá energii a tekutiny, které budete ve vysokých teplotách potřebovat....A hlavní jidlo nebude? Ne nebuide, polévky je doslova kotel. Mnozí ani nejsou schopni  celou porci zvládnout. ...Phó bo je skutečně báječná, vřele doporučuji ji ochutnat přímo na ulici, určitě nebudete zklamaní. Ještě důležitá informace: místní závodky, tak sem pojmenovala lokální restaurace umístěné na ulici nebo v soukromých prostorách přízemních domů, jsou nejlepší variantou jak propadnout vietnamské kuchyni. Je neskutečné, že během několika minut připrav kvalitní jídlo plné roztodivných chutí."