A koho lze v Mauzoleu prostřednictvím básníka navštívit? Např. Gutenberga, Tycha de Braheho, Leibnize,  Linného, Humboldta, Darwina, Chopina, Bakunina, Molotova, Turinga...a také psychiatra a psychoanalytika Wilhelma Reicha.

Ukázka:

W. R. (1897–1957)

Tenkrát, v létě roku 37, byl údajně skoro šťastný.

Bílé noci, loďky na fjordu v Oslu, nebo divadelní kavárna

se Sigurdem a Nicem a Arnulfem, při zlatavém aquavitu:

houslista vyhrával Ravelovo Bolero, hosté si šuškali:

To je on! Samozřejmě, že měli pravdu, samozřejmě,

že to byl cvok, mrzák, co kolem sebe kopal a dokopal

všechny své přátele k útěku: vyždímal z nich (z těch zrádců)

černé na bílém (ach, stíny Stalina) přiznání

a ty lístky zamkl v psacím stole. (Ano, dá se to nazvat

i paranoiou.) Za tisíc let mi porozumíte.

Copak to znamená: rebel? Radši by seděl mezi těmi,

kteří se smějí. Jako dítě, které chytí komára

a přiloží ucho na sevřenou dlaň: to, co držel v pěsti,

pulzovalo a zdálo se živé. Škubalo to sebou. Tohle Ono. Ale

nikdo mu nechtěl věřit. Nuže, sem s důkazy! Geigerovy počítače,

stopky, mikroskopy. Ten Faraday orgasmu,

guru, diletant, a toto byl jeho nález:

Je to láska, co je příčinou všeho, je měřitelná

,má modrou barvu, hýbe souhvězdími, žábami,

mraky. (Tohle šplouchání v chlapecké lebce ho nikdy nepustilo.

Statek v Bukovině. Brambory pečené v popelu, prašné cesty,

dunění mlátičky. V panském domě postelová tajemství,

sebevražda u rybníka s kapry, a později, po celý život,

svrbění pod kůží, ekzém vzpomínek.)

Miloval zelenou uniformu, prýmky c. k. a ostruhy,

miloval karafiáty, diplomy, uznání, svůj bílý plášť,

snil o tom, jak projede Braniborskou branou,

triumfálně, na bělouši, za zvuku Ravelových klarinetů.

Pod praporem marxismu: zažloutlé sešity. Doopravdy,

bojoval proti útisku, pomohl mnohým,

ale když jeho dcera, dvouletá, zpívala O Tannenbaum,

zpohlavkoval ji a předzpíval Internacionálu.

Pak už jen hatmatilka, science fiction. Bublinky života

proti emočnímu moru. Vegeto-bio-orgon-energetika,

stručně: Orgasmus je orgasmus je orgasmus.

Ženy zůstanou kuchařkami, písařkami, laboratorními králíky.

Zvenku celuloid, uvnitř skelná vata, železné špony. Otvory pro vzduch

ve víku. Tenhle akumulátor shromažďuje zázračnou sílu,

paprsky vyléčení. Rozrušeně zaujmou dívky svá místa

,žáci též, v té vzpřímené rakvi. Experiment začíná.

Puls se zrychluje, teploměr stoupá: Důkaz!

Všude rozvěšuje plakáty: It can be done! Paprsky lásky

pohánějí motory, přinášejí déšť a léčí vše: rakovinu,

schizofrenii, následky vodíkové pumy...

Ovšem pak pojdou myši ve sklepě, se zarudlýma očima

 se žáci vysoukají z boxů, mžourají, zvracejí,

celé se to nějak zvrtlo, a on, když se rozčílí,

naskáče mu ekzém, nezřízeně pije, kouří,

kašle, zmítán srdečními záchvaty,

kradou mu jeho objevy,

ženy ho podvádějí, má strach

z požárů, špiónů, bouřek a únosců.

Smějí se mu, umlčí ho. Kdo je vinen?

Je to ta mafie učenců, je to ta štvanice (mastičkář,

židovský pornograf), jsou to bolševici, všude

se to hemží agenty, je to spiknutí, hrozí

domovní prohlídky, spalování knih: blackout.

Z vesmíru přiletí nepřítel v létajících talířích,

výfuky začerní skály, zamoří všechno. TOP SECRET!

Žvásty. Kdyby nezasáhl svými zázračnými zbraněmi...

První bitva o vesmír... On, objevitel,

předveden v poutech, odmítá vypovídat.

Jeho obhajoba je zmatená, zadrhává se, konečně umlkne.

Ten Dr. Mabuse, ten maniak vykoupení, ten rosenkrucián mrdu!

Ten laciný Jákob vědy! Ten břichomluvec Kristův!

Ten bezmocný pomocník lidstva! Ten mystický technokrat!

Ten kabalista z hororového filmu! Ten zdecimovaný osvoboditel!

Nad vězením krouží bombardéry, falešně, příšerně

falešně hrají klarinety nad hrobem, všechno to bylo nadarmo.

překlad Pavel Novotný a Nikola Mizerová