Předmluva

Kapitalismus jako prostor pro normální život

Patřím ke generaci, která zažila pád komunismu v České republice a celé střední a východní Evropě. Pamatuji omšelé fasády českých měst, fronty na banány i komunistickou indoktrinaci ve školách. Mám známé, kteří čekali přes deset let na zřízení pevné telefonní linky. Pamatuji si chuť tvrdých kubánských pomerančů i pašování nedostatkových dětských bot z východního Německa ve školním autobuse. Účastnil jsem se prvomájových průvodů a jako dítě spolu se svými prarodiči kradl kukuřici z družstevních lánů, abychom si mohli vydržovat desítky kachen a následně jimi zásobovat celou rodinu.

Největší zlo totalitního režimu bylo ale hluboko pod těmito snadno viditelnými průvodními jevy. Všudypřítomný strach, donášení na druhé, kádrové posudky a v konečném důsledku politický teror směřovaný proti všem, jejichž páteře nešlo zlomit. Nemohlo mne v životě potkat větší štěstí než dostat díky Listopadu šanci na normální život v normální zemi, kde jsou chráněny elementární lidské svobody, kde hranice nejsou obehnány ostnatým drátem, kde lze beze strachu kohokoli kritizovat a kde není zvrácenými pseudozákony zakázáno obchodovat, podnikat, vzdělávat se a cestovat. Naplnění kdysi populárního sloganu „Zpátky do Evropy“ znamenalo návrat soukromého vlastnictví – z něhož všechny tyto projevy svobody plynou – do středobodu nově budovaného společenského řádu.

Kapitalismus, jak takovému svobodnému systému říkáme, se konečně po roce 1989 vrátil. Praktické odstraňování socialistického dědictví sice neprobíhalo hladce a důsledně a každý dokážeme uvést dlouhý seznam nejrůznějších překážek, kde stále i dnes dominuje politická svévole nad rozhodováním soukromého vlastníka, nicméně základní transformace politického a ekonomického systému proběhla úspěšně. (Každé ráno bychom měli děkovat těm, kteří na tom mají nějaký podíl!) Historie tím však neskončila. Tržní hospodářství (nebo možná výstižněji „inovatismus“, jak kapitalismus trefně nazývá Deirdre McCloskeyová) sice poměrně rychle znásobilo naši životní úroveň, centra našich měst byla opravena, fronty na banány zmizely, domovní důvěrníci a kádrováci si našli jinou užitečnou práci, opět jsme začali jezdit na zkušenou, za vzděláním i zábavou do zahraničí, ale zároveň nám bohužel začali vyrůstat noví odpůrci kapitalismu. A tak po více než třiceti letech od pádu komunismu zjišťujeme, že spousta lidí vůbec nechápe, jak dobrým, výkonným a historicky jedinečným systémem kapitalismus je.

Noví odpůrci kapitalismu nechápou či si nechtějí přiznat, že kapitalismus vyzdvihl na celém světě z chudoby miliardy zbídačených lidí, nedoceňují, jak moc přispěl k emancipaci menšin všeho druhu a ke zvýšení rovnosti, neuvědomují si, jak výkonný kapitalismus je při řešení problémů, jež lidi každodenně sužují, včetně problémů životního prostředí. Místo toho věří mýtům. Žijí v domnění, že kapitalismus chudobu způsobuje, nerovnosti zvyšuje, životní prostředí ničí. K tomu prý způsobuje hospodářské krize, vede ke světovládě bohatých případně prý též předznamenává nástup fašismu a válku. Jako by to nestačilo, mnoho lidí má velmi pokřivenou znalost historie a často též velmi naivní představu o tom, jak fungovaly a fungují země, kde se vlády pokusily nahradit systém založený na soukromém vlastnictví, kapitalismus, systémem jiným a kolik lidského utrpení tyto sociální experimenty způsobily.

Rainer Zitelmann se rozhodl největší omyly odpůrců kapitalismu vyvrátit. Jako člověk se znalostí historie a jako úspěšný podnikatel předkládá především „praktický“ argument – nestaví teoretické vzdušné zámky, ale ukazuje, jak náš svět vypadá, když se kapitalismus praktikuje, a jak to dopadá, když ne. Opravdu kapitalismus spěje k monopolům? Podívejme se tedy na skutečnou historii velkých firem a uvidíme, jak proměnlivé jsou jejich osudy a jak nepodložené jsou obavy před jejich monopolní mocí. Opravdu podnikatelé podporovali Hitlera? Vraťme se k článkům z 20. a 30. let a připomeňme si, jaká byla skutečnost. Dr. Zitelmann neúnavně předkládá fakta a konfrontuje představy odpůrců kapitalismu s realitou – dnes, v minulosti, v Německu, Evropě, Číně, USA. Při svém zkoumání fungování kapitalismu a vyvracení omylů jeho odpůrců zároveň hledá zdroje antikapitalistické mentality a ukazuje, jak se projevují. Připomíná nám, kolik významných a vzdělaných osobností navzdory svému pronikavému intelektu uvěřilo v minulosti sloganům o přednostech socialismu, stalo se protitržními aktivisty a přispělo tak k ustavení a podpoře násilných politických režimů. V závěru knihy si také snadno uvědomíme, jak moc je předkládaný text plný zajímavých historických exkurzů důležitý pro naši současnost. Rainer Zitelmann provedl unikátní mezinárodní výzkum věnovaný vnímání kapitalismu, do něhož díky českému překladu své knihy zařadil i Českou republiku. V něm se potvrzuje, že i zde, kde máme nedávnou trpkou zkušenost se systémem, který kapitalismus postavil mimo zákon, nejsme vůči mýtům šířených jeho odpůrci jednou provždy imunní. Omyly o povaze kapitalismu vytváří – jak se můžeme 10 největších omylů odpůrců kapitalismu 10 dočíst v závěru knihy – celé antikapitalistické náboženství a to plodí nové nebezpečné politické vizionáře, kteří se znovu pokoušejí kapitalismus nahradit něčím jiným, prý lepším. Snad se jim to – i díky skvělé knize Dr. Zitelmanna, kterou právě držíte v rukou – ještě dlouho nepodaří.

prof. Josef Šíma, vedoucí Katedry mezinárodního obchodu Metropolitní univerzita Praha