Kniha Sto básní představuje zlatou éru japonské poezie, jak ji v době Heian pěstovala aristokracie u císařského dvora v Kjótu. Jejím jádrem je kompletní překlad sbírky Sto básní od sta básníků (Hjakunin iššu), kterou z tisíců veršů zařazených do tzv. Císařských antologií vybral a uspořádal slavný básník a literární teoretik Fudžiwara no Teika kolem r. 1236. Tato dodnes nejznámější sbírka klasické poezie je perlou na šňůře skvostných literárních děl starého Japonska. Přeložila Helena Honcoopová.

Juraj Johanides natočil, herce Ivana Martinka, jak interpretuje básně Michala Habaje, napsané téměř před deseti lety, které sedí na svět v čase koronaviru. Do poezie zní hudba nedávno zesnulého polského skladatele Krzysztofa Pendereckého. Jedna z nejzajímavějších vizualizací psaného slova z časů virové virtualizace.

I kavárna Fra a její pořady poezie musely do virusové virtuality. Petr Borkovec si tak zatím zve básníky před mikrofon a před kamery bez diváků. Třeba Jonáše Zbořila, básníka a rozhlasového moderátora Radia Wave a jeho literárního pořadu Liberatura.