Postava pana Lupičky vznikla při psaní minutové hry pro Český rozhlas na Literární akademii Josefa Škvoreckého, kde jsme se na magisterském studiu sešly v kurzu tvůrčího psaní pod taktovkou básníka, spisovatele a překladatele Radka Malého. Kulaťoučkého účetního s lupou jsme si zamilovaly natolik, že jsme o něm začaly psát nové a nové detektivní pohádky, a Paříž s vůní zločinu je jednou z nich. V tomto příběhu se pan Lupička po různých peripetiích vydává na své první detektivní pátrání, v jiných, zatím nepublikovaných, už je ostříleným detektivem, který se nenechá jen tak tahat za nos! Ať tak či onak, stále je to náš starý dobrý známý, jenž nás dvě, ač jsme každá jiná a každá žijeme v jiném koutku republiky, spojuje.

Nejen děti jistě ocení hravost a možnost (alespoň trochu) ovlivnit, jak se bude dál děj vyvíjet a kam osud pana Lupičku zavane. Nevěříte nám, že děj v již napsané knize můžete ovlivňovat a že se dá příběh číst vícekrát a pokaždé s jiným koncem? Říkáte si, že teď už vás ale opravdu taháme za – no jen to řekněte! – za nos. Ne, tentokrát ne, ale měli byste si ho zkontrolovat, zda je na svém místě a zda se vám do něj náhodou nechystá někdo cvrnknout! Nikdy nevíte, kdo si právě váš frňáček vyhlídne! A věřte, že MY o tom něco víme! A nejen my, ale i druhý hrdina naší knížky, pan Armaňak, by mohl vyprávět, jaké to je, když přijdete o nos. Když vám ho někdo ukradne, protože je to prostě nejfajnovější nosánek v celé Francii, obličejová ozdoba nejlepšího francouzského parfuméra. Jestlipak se panu Lupičkovi podaří nos vypátrat? Pomůžete mu?

Zábava a legrace zaručeny!

psáno pro blog Arga