Mnich, který dokáže položit důležitou otázku

/ Tomáš Weiss

Benediktinský mnich, doktor teologie, vyhledávaný duchovní průvodce Anselm Grün (1945) je jedním z nejúspěšnějších spirituálních autorů dneška. Čerpá ze odkazu pouštních otců, z tradice západního mnišství a z poznatků hlubinné psychologie. Anselm Grün žije a pracuje v německém opatství Münsterschwarzach, kde píše a vydává knihy, vede poradenskou službu a je ekonomem kláštera.
Benediktinský mnich, doktor teologie, vyhledávaný duchovní průvodce Anselm Grün (1945) je jedním z nejúspěšnějších spirituálních autorů dneška. Čerpá ze odkazu pouštních otců, z tradice západního mnišství a z poznatků hlubinné psychologie. Anselm Grün žije a pracuje v německém opatství Münsterschwarzach, kde píše a vydává knihy, vede poradenskou službu a je ekonomem kláštera.

O vánocích

Pro mě, mnicha, je advent velmi důležitým obdobím. Dobou ticha, kdy věnuji mnoho času meditaci. Taky v liturgii posloucháme nádherné texty proroků, ty si vždy vyslechnu rád. Vánoce pro mě znamenají, že Bůh s námi začíná znovu. Že nejsme zajatci vlastní minulosti. Bůh sestupuje k nám, i my bychom měli mít odvahu sestoupit do své vlastní reality a pokusit se nechat svůj vnitřní chaos adventem trochu uspořádat. Vánoce mají zvláštní světlo. Pokud tím světlem dokážu prosvítit svoje stinné stránky, můžu i po Vánocích mít v sobě dál jejich poselství a snažit se řít s ostatními.

Věřím tomu, že základem mojí duše, ale i duše mých bratrů a sester, je láska. Když vidím dobro v jejich duši, mohu je milovat. Srdce ale nebývá naplněné jen láskou, ale i strachem a smutkem. Je pro mě důležité, právě o Vánocích, abych do těchto úzkostí a smutků nechal sestoupit Kristovu lásku, která má sílu je proměnit.

Poselství jeslí nám říká dvě věci: jednak to, že Bůh přichází do našeho domu, že tam, kde jsme my, ji i boží láska a boží dítě. Říká nám ale i to, že betlém je v nás, že je v nás prostor ticha, kde se rodí Kristus. Tam někde se dotýkám základů své duše. Jsem-li sám, měl bych projít smutkem své samoty až na dno duše, až někam tam, kde začnu tvořit jednotu se vším. Tam někde dole je možné najít i pocit sounáležitosti, pocit, že naše podstata je společná.

Každý potřebujeme odpuštění. Lze ho, z mého pohledu, dosáhnout v pěti krocích. Jednak si připustím bolest, dále připustím i zlost, což je síla, která mi má pomoci distancovat se od někoho, kdo mě ranil. Pak si uvědomím, co se doopravdy stalo. Čtvrtý krok znamená odpustit, tedy přepustit, přenechat svoje ublížení tomu druhému, netočit se stále na místě. Odpuštění je aktem osvobození se z moci někoho jiného. Jestliže nemohu odpustit, jsem k tomu druhému stále připoután. Pátý krok znamená proměnit zranění v perly. Zranění se může proměnit v cenný poklad. A jak nakládat se zlem? Důležitá je pokora. Všechno může být proměněno, pokud to v pokoře předložím před boží lásku. To je radostná zvěst Vánoc.

Anselm Grün, zdroj :ČT

Kupte si knihu.

Skladem
178 Kč
běžná cena 198 Kč

Kupte si knihu.

Skladem
223 Kč
běžná cena 248 Kč

Další články

V nakladatelství Aula Bohdana Chlíbce vyšel výbor básní Liou Sia z let 1983–2013. Ta žena je básnířkou, malířkou a fotografkou, vdovou po Liou Siao-po, čínském disidentovi a laureátu Nobelovy ceny míru z roku 2010, jehož režim nepustil na předání do Stockholmu. Tam zůstaly jen „prázdné židle“.
Aktuality

O čem píše básně žena, již čínský režim nezlomil

V nakladatelství Aula Bohdana Chlíbce vyšel výbor básní Liou Sia z let 1983–2013. Ta žena je básnířkou, malířkou a fotografkou, vdovou po Liou Siao-po, čínském disidentovi a laureátu Nobelovy ceny míru z roku 2010, jehož režim nepustil na předání do Stockholmu. Tam zůstaly jen „prázdné židle“.
 | Karel Škrabal
10. prosince 1948 byla přijata Všeobecná deklarace lidských práv.  "Můj život bude vždycky v ohrožení, ať o tom Listiny říkají, co chtějí. Tak je tomu ovšem i s většinou mých práv, která nejsou tak „nezadatelná“, jak se proklamuje. Nepatří ke mně tak, jako ruka nebo nos, a stačí, aby se změnil režim, a moje domnělá práva jsou pryč. Když překročím třeba severokorejskou hranici, zůstávají moje práva zřejmě na její druhé straně, kdežto zde neznamenají nic." A prof Jan Sokol pokračuje:
Aktuality

Kde se berou lidská práva?

10. prosince 1948 byla přijata Všeobecná deklarace lidských práv. "Můj život bude vždycky v ohrožení, ať o tom Listiny říkají, co chtějí. Tak je tomu ovšem i s většinou mých práv, která nejsou tak „nezadatelná“, jak se proklamuje. Nepatří ke mně tak, jako ruka nebo nos, a stačí, aby se změnil režim, a moje domnělá práva jsou pryč. Když překročím třeba severokorejskou hranici, zůstávají moje práva zřejmě na její druhé straně, kdežto zde neznamenají nic." A prof Jan Sokol pokračuje:
 | Jan Sokol
Strhující a napínavý životopisný román ukazuje, že pravda je někdy zajímavější než fikce! Americký spisovatel Larry Loftis vypráví v knize Do lví tlamy příběh agenta Duško Popova, reálného předobrazu agenta 007 Jamese Bonda.
Aktuality

Skutečný příběh agenta 001, to on byl inspirací pro Flemingova Bonda

Strhující a napínavý životopisný román ukazuje, že pravda je někdy zajímavější než fikce! Americký spisovatel Larry Loftis vypráví v knize Do lví tlamy příběh agenta Duško Popova, reálného předobrazu agenta 007 Jamese Bonda.