Narcos ženskýma očima

/ nakl. Paseka

Mexická autorka Fernanda Melchorová vtrhla do literatury ve svých jednatřiceti letech. Věnuje se tématu, které se v uměleckém zobrazování Mexika nového tisíciletí stalo téměř módou zosobněnou seriálem Narcos: eskalaci násilí ve společnosti, kde se stát de facto rozpadl a zkorumpované místní úřady ovládá narkomafie. V oceňovaném románu Období hurikánů zdůrazňuje ženskou solidaritu i smířenost s rozličnými podobami násilí v rozvrácené společnosti.
Mexická autorka Fernanda Melchorová vtrhla do literatury ve svých jednatřiceti letech. Věnuje se tématu, které se v uměleckém zobrazování Mexika nového tisíciletí stalo téměř módou zosobněnou seriálem Narcos: eskalaci násilí ve společnosti, kde se stát de facto rozpadl a zkorumpované místní úřady ovládá narkomafie. V oceňovaném románu Období hurikánů zdůrazňuje ženskou solidaritu i smířenost s rozličnými podobami násilí v rozvrácené společnosti.

Příběh románu se točí kolem násilné smrti Šamanky, bydlící v osamoceném domě mezi plantážemi nedaleko bezejmenného Přístavu, který odkazuje na autorčino rodiště Veracruz. O okolnostech smrti bylinkářky a zaříkávačky vypráví čtyři postavy, jejichž životní dráha se s tou její osudově protnula. Každá z nich by si našla důvod k vraždě – zpackaný potrat, peníze, drogy, ponížení, zoufalství. „Příběhy obyvatel zapadlého městečka jsou naléhavým a surovým svědectvím, které se z románu hrne a valí v proudu vulgarit, nářků a nadávek. Jejich líčení doplňuje neosobní, nepříliš jistý vypravěč, který jako by byl ženským kolektivním hlasem vesnice, hlasem klevet, drbů, předsudků a pověr,“ říká překladatelka Anežka Charvátová.

V románu Období hurikánů Melchorová vypráví o karibské části Mexika, kde se poprvé vylodil se španělskými dobyvateli Hernán Cortés, ale udělala to jinak, než bývá zobrazováno v literatuře využívající klišé magického realismu. „V téhle oblasti dříve drogové kartely nepůsobily,“ přibližuje situaci Charvátová. „Začaly se sem stahovat po objevení nalezišť ropy a také v souvislosti s hledáním nových cest vývozu drog do USA po smrti Pabla Escobara. Melchorová ukazuje zničující vliv kartelů na dříve poklidný venkovský život a klade důraz na ženské vidění násilné společnosti,“ hodnotí Charvátová.

Melchorová zachycuje dobu, kdy se kartely začaly přesouvat na jihovýchod a vlna násilí značně pošramotila pověst karibských turistických rájů. „Zatímco sever Mexika se v narkorománech, narkopísních i narkoseriálech objevuje už dlouho, oblast, odkud pochází Melchorová, se dosud spojovala spíš s idylickými obrazy magického realismu,“ říká hispanistka a překladatelka, podle níž Melchorová tento stereotyp drsně narušila. Píše o horkém Karibiku s plantážemi cukrové třtiny a o místních lidech ovlivňovaných afroamerickými pověrami, rituály i nelítostnými pomluvami.

Fernanda Melchorová (1982) pochází z přístavu Veracruz na pobřeží Mexického zálivu. Za román Období hurikánů posbírala řadu prestižních ocenění, například německou Cenu Anny Seghersové nebo užší nominaci na Mezinárodní Bookerovu cenu. Styl autorky stojí na mluveném, drsném mexickém jazyku, jak ho známe spíš ze seriálů o řádění drogových kartelů. Melchorová vystudovala žurnalistiku na Veracruzské univerzitě a estetiku a kunsthistorii na univerzitě v Pueble. Píše investigativní reportáže, překládá z angličtiny, dalším románem po úspěchu Období hurikánů je čerstvá novinka Páradais (2021).

Další články

Mráz, tíseň a hlad dominují v románovém debutu Marka Baroše.  A také smrt. Číhá mezi stromy, v řece i ve starém kabátě, je všudypřítomná. „Příběh má základ v mých toulkách po lesích, kdy jsem dlouhé hodiny nikoho nepotkal a v tichu slyšel jen vlastní kroky,“ odhaluje vznik své prózy Marek Baroš. Les, nepřátelský a nebezpečný, je kulisou odysey připomínající slavnou Cestu Cormaca McCarthyho. Trojice běženců se snaží přežít ve vypleněném světě, který postihla katastrofa. Foto: Pavel Kotrla.
Aktuality

Co kdyby se život na Zemi od základů změnil?

Mráz, tíseň a hlad dominují v románovém debutu Marka Baroše. A také smrt. Číhá mezi stromy, v řece i ve starém kabátě, je všudypřítomná. „Příběh má základ v mých toulkách po lesích, kdy jsem dlouhé hodiny nikoho nepotkal a v tichu slyšel jen vlastní kroky,“ odhaluje vznik své prózy Marek Baroš. Les, nepřátelský a nebezpečný, je kulisou odysey připomínající slavnou Cestu Cormaca McCarthyho. Trojice běženců se snaží přežít ve vypleněném světě, který postihla katastrofa. Foto: Pavel Kotrla.
 | Denisa Novotná
Letos 18. listopadu to bude sto let od smrti francouzského spisovatele Marcela Prousta (1871 - 1922), autora sedmidílného opusu Hledání ztraceného času. O estetice tohoto, přes čtyři tisíce stran čítajícího, masivního díla píše Václav Maxmilián ve své práci Rozeznění času. A pokud chcete letos Hledání konečně porazit, začněte právě teď, nejvyšší čas!
Aktuality

Ke 100. výročí úmrtí Marcela Prousta - číst jeho Hledání není ztracený čas

Letos 18. listopadu to bude sto let od smrti francouzského spisovatele Marcela Prousta (1871 - 1922), autora sedmidílného opusu Hledání ztraceného času. O estetice tohoto, přes čtyři tisíce stran čítajícího, masivního díla píše Václav Maxmilián ve své práci Rozeznění času. A pokud chcete letos Hledání konečně porazit, začněte právě teď, nejvyšší čas!
 | nakl. Host
Tak určitě - Vánoce a dětské knihy. Ale nejen přece. Podstrkávání knih dětem se má odehrávat celý rok. Dobrý důvod se vždycky najde. Číst si s dětmi je jedna z nejhezčích věcí na světě. Tak jen abyste měli po ruce něco dobrého. Návrh - co třeba tyhle knihy?
Aktuality

A co třeba tyhle dětské knihy?

Tak určitě - Vánoce a dětské knihy. Ale nejen přece. Podstrkávání knih dětem se má odehrávat celý rok. Dobrý důvod se vždycky najde. Číst si s dětmi je jedna z nejhezčích věcí na světě. Tak jen abyste měli po ruce něco dobrého. Návrh - co třeba tyhle knihy?