Román z lékařského prostředí s výraznými autobiografickými prvky, který při svém uvedení na americký knižní trh v roce 1978 způsobil doslova poprask v literárních i medicínských kruzích.
Dílo se odehrává v alternativní přítomnosti v aljašském městě Sitka: tam byla před 2. světovou válkou umístěna velká část východoevropských Židů. Sitka je federální distrikt USA se zvláštním režimem židovské samosprávy, jež má však záhy skončit.
Easterman si v knize K pohrává s tématem alternativní historie, podobně jako kdysi například Robert Harris v knize Otčina. Jeho temná vize fašistických Spojených států evokuje nepříjemnou myšlenku, jak málo stačí, aby se běh dějin zcela změnil.
Kniha přibližuje společenskou atmosféru San Franciska konce 19. a prvních desetiletí 20. století se suverenitou, která – podobně jako samotný životní příběh Maxe Tivoliho – ohromí už po prvních stránkách.
Zajímavě podaná historie žen v autorčině rodině. Vyprávění o osudech její prababičky, babičky a matky je současně poutavým vylíčením života židovských žen na malém městě i v metropoli od druhé půli 19. století.
Po hurikánu se na pláži nedaleko chatky detektiva Louise Kincaida objeví dětská lebka, vyvržená vlnami. O několik dní později vyplaví moře tělo zastřelené ženy. Nemá u sebe nic, podle čeho by se dala určit její totožnost – kromě neobvyklého prstenu.