Neviditelné písmo
Druhý díl pamětí Arthura Koestlera navazuje na díl první, nazvaný Šíp do nebe, a zobrazuje především proces, v němž se autor odvrátil od komunismu. Jeho hledání, tápání a pochyby jsou pozoruhodné.
Jiří Padevět říká:
Při četbě Koestlerových memoárů dá se snad konečně pochopit, čím a proč okouzlil komunismus na přelomu dvacátých a třicátých let řadu intelektuálů, kteří mu pak sloužili, dokud nebyli zavražděni, nebo dokud v lepším případě nevystřízlivěli ze snu o šťastném zítřku.