Netradiční průvodce brněnským Bronxem. Vyloučenou lokalitu v samotném centru Brna publikace nemapuje po jednotlivých domech, ale spíš po tématech, v deseti barevně odlišených trasách.
Pozoruhodný titul úspěšné prvotiny mladé irské autorky je poetickou variantou názvů čtyř ročních období, která tvoří časový rámec příběhu přátelství dvou psanců - osamělého člověka a týraného psa.
Afrika viděná zevnitř, očima českých biologů, geologů, antropologů a archeologů, kteří bádají v afrických pouštích a savanách nad dosud nevyřešenými otázkami vývoje člověka.
Smrt je prý dnes v české společnosti tabu. To je ale přinejmenším nepřesné. Tabu se týká něčeho zakázaného, nepřípustného, my se však ke smrti vztahujeme jinak. Vytěsňujeme ji ze svého vědomí, vyloučili jsme ji z hovorů, vyhostili ze života.
Nová sbírka mladého autora rozrušuje
stereotypy současné poezie.
Už název sbírky zachycuje protiklad.
Pokud hrdinství nazveme „obvyklým“,
zařazujeme ho do času, zbavujeme jej
kouzla, navíc z něj děláme něco rutinního.
Na jaře roku 1922 přijíždí do maghrebského městečka
Nahbesu natáčet americký hollywoodský štáb
a moderní vidění světa jeho členů ještě přiostří napětí
mezi místními hodnostáři, francouzskými kolonisty
a mladými nacionalisty.
Jeremiáš je jiný. Žije ve světě, který má svá přísná pravidla, ve světě, kde každý den v týdnu má jinou barvu a kde jsou krajíce chleba kulaté. Se světem, v němž žije maminka se sestrou, si příliš nerozumí, nevyzná se v něm. Ale nevadí mu to.
Prózu nekorektního marginála české literatury opět nelze žánrově ani tematicky zaškatulkovat. Skupina postarších hospodských pobratimů, ajťáci, grafici, filozofové života, vede řeči. Ironicky a bez servítků glosují dění v sobě i kolem sebe.
