Nominace Magnesia Litera 2018

Obsažný, střídmě a přitom velice čtivě napsaný životopis jedné z nejvýznamnějších osobností českého kulturního a společenského života druhé poloviny dvacátého století.

Šéfredaktor týdeníku Respekt popisuje dobrodružnou českou cestu od vzniku republiky po současnost a zasazuje dnešní politické a společenské události do historického a evropského kontextu.

V době prvních mrazů na konci listopadu je v močálech na kraji města nalezeno mrtvé tělo manželky lékaře Marka Diviše. Mezi obyvateli se začíná roztáčet kolotoč úvah, spekulací a pomluv.

Po knížce Bertík a čmuchadlo přichází úspěšná autorka knih pro dospělé s dalším neobyčejným příběhem pro děti, tentokrát s detektivní zápletkou. Knihu ilustrovala Tereza Ščerbová, držitelka ocenění Zlatá stuha za roky 2015 a 2016.

Osada na pahorku je rozsáhlý společenský román situovaný do současného Izraele, v němž je poprvé literárně zpracováno vysoce aktuální téma židovských osad na Západním břehu.

Název je souřadnicí porodnice, kde se Anna narodila. Mapy, místa a především města, hrají v poezii autorky významnou roli. Mnohé básně nesou jejich jména.

Jak můžeme vědět, co je pro ostatní nejlepší, když sami být šťastní neumíme?

Novela Láska v době globálních klimatických změn vypráví o globální vesnici zvané Země, ilogičnosti rasismu i nevyzpytatelných cestách srdce, a hlavně o tom, jak se všichni bojíme změn, zatímco ta největší z nich se odehrává kolem nás.

Novela o cestě mladého, znuděného a zhýčkaného literáta Štěpána Hrdiny, jenž marně hledá náhradní náplň svého života.

Jestliže byl literární jazyk Nícení cudný a současně ohýbaný až k zaumnosti, tady je Myšková věcnější, cyničtější a občas mravenčivě nemravná.

Tato kniha obsahuje více než čtyři stovky dosud nepublikovaných Blatného básní z let 1982-1990. Je to ohromující množství, ale pořád jen zlomek toho, co zůstalo v Blatného básnické pozůstalosti uložené nyní v pražském Památníku národního písemnictví.

Kniha Františka Tichého je inspirovaná skutečnými událostmi a příběhy chlapců, kteří žili v Praze i v Terezíně, nezříká se dobrodružství a fantazie, ale zároveň je tak pravdivá, až z ní mrazí...

I ve své šesté knize, sdružující verše z let 2011 až 2016, básník předkládá nenápadné, ale silné svědectví; plody osobní (i lyrické) zralosti.

Vrcholné dílo jednoho z nejoceňovanějších autorů současné americké beletrie. Pip Tylerová neví, kdo vlastně je. Žije ve squatu a splácí studentskou půjčku. Její matka jí odmítá prozradit totožnost otce i to, kdy se narodila...

Románový debut Lucie Faulerové je nesentimentální a drásavá prozaická výpověď o dnešní mladé ženě – o jejím „ne vztahu“ k dětem a k mateřství, jež je únikem ze samoty a dosažením doživotní moci ovládat někoho druhého.

Reakce české společnosti na otázky islámu a islamismu jsou takřka výlučně černobílé: na jedné straně máme, slovy Patrika Ouředníka, „slamotruské trubirohy“, kteří „v každém Arabovi vidí muslima a v každém muslimovi potenciálního teroristu“...

Překvapivě volné formy proponenta sonetu.

Debutující Vladimíra Valová přichází se souborem ostrých próz, které svou náladou připomenou Jana Balabána. Nikdo si na nic nehraje, a pokud ano, dlouho mu to nevydrží. Není to veselý svět, ale není ani beznadějný, a hlavně — je náš.

Vzdálenosti ve světě 14. století byly větší než ty, které vnímá člověk dnes. Některé kontinenty o sobě ještě vzájemně nevěděly, komunikace byla otázkou týdnů, měsíců či let.