Když se hlavní hrdina knihy Osvald vydá do Portugalska na svatbu svého přítele, rozhodně netuší, že tím nastartuje spirálu, na jejímž konci je jen rozhořčení, zmar, alkohol a desítky otázek, na které je jen jedna odpověď.
Jak se stali ze dvou nepřátel přátelé na život a na smrt? Co je zač nový zdánlivě bezchybný důstojník? Dokáže se krásná Wavesburyho Elizabeth rozhodnout mezi manželovou ctí a ctí své rodiny?
Máte už plné zuby hrdinů typu rozervaný chudý teenager zmítaný emocemi a hledající si své místo ve světě? Stýská se vám po hrdinech ze „staré školy“? Pak tu je tu Wavesbury! Milujete Tři mušketýry? Waveburyho budete taky.
Do fotografií Jaromíra Rollerova se promítají krajiny, města, konformní i bohémská místa, budovy, cesty a ulice spolu s rozličnými lidmi a jejich posláním.
Morytát „Kšaft“ byl první baladou, kterou Kalina vydal na počátku čtyřicátých let, která se i přes výtky kritiků pro nevyzrálou formu stala velmi populární.
Miroslav Macek vypráví s gustem, moudře a vtipně, kouzelnou poetickou češtinou o svém dětství, rodičích, prarodičích, studiích, svých láskách, manželkách i dětech a pochopitelně i o dobrém jídle a pití, jak to jen gourmet umí.
Hlavními tématy drobné knížky korejského myslitele AHAE jsou láska a pokora. Svými úvahami, které vznikly ve vězení, kam ho osud na čtyři roky zavál kvůli jeho hluboké víře, poukazuje na to, že současná společnost potřebuje nějaký motiv.
Monografie se věnuje diskuzi o filozofické a vědecké práci v první polovině 18. století, a to ze specifického pohledu femme de lettres, vzdělané ženy pocházející z aristokratického prostředí.
Selfova další „komická“ kniha, v níž se svým ryze osobitým humorem, jízlivostí a hraním se slovy a významy předkládá parodii, satiru a kritiku turismu, kolonialismu, rasismu, nejrůznějších právních systémů, mezinárodních vztahů, antropologie, ...
Středověký japonský herec, dramatik a divadelní principál Zeami Motokijo sepsal během první třetiny 15. století řadu traktátů týkajících se herecké práce v divadle nó a hodnocení estetických kvalit představení.
Autor Peter Nowak ohledává tři „primitivní“ pudy, které se za současným rozmachem technologií skrývají: válka, sex a jídlo, a snaží se zodpovědět otázku: „Proč potřebujeme do těchto třech základních instinktů dál nějak fušovat?
Esej Rozprava o štěstí tvoří součást rozsáhlého korpusu francouzsky psaných textů, které byly v první polovině 18. století věnovány otázce štěstí - recept na šťastný život hledal například Voltaire, La Mettrie či Helvétius.
Vojtěch Němec se s rozpustilostí, která se v téhle části světa moc nenosí, rozhodl trochu podívat na atomovou strukturu psané řeči. Píše svůj Příběh, i když ví, že by z něj od učitelů českého jazyka dostal nedostatečnou.
Tvorba Jaroslava Beneše náleží k té linii české umělecké fotografie, v níž se završuje analogová éra, zakladatelská fáze technicky vzniklých obrazů, a reprezentuje tak pozdní, závěrečnou fázi modernity.