Dítě se schová do sáčku s kukuřicí, protože má strach. A pak usne. Babička přijde a nasype kukuřici do horké vody, aby dítěti uvařila kaši. A než se dítě probudí, je uvařené. Babička vaří a řekne dítěti: Dávej na kaši pozor, míchej ji lžící, já jdu pro dřevo. Když je babička venku, promluví kaše k dítěti: Jsem tak sama, nechceš si se mnou hrát? A dítě vleze do hrnce. Když dítě zemře, uvaří ho v kaši Bůh.

(...) Horory na dobrou noc Rozporuplný vztah mezi dcerou a matkou je vubec ústředním motivem příběhu, to k nimu odkazuje název. Zatímco matka visí v kupoli stanu za své pevné hladké vlasy, nevlastní sestra vypráví hrdince drastické pohádky o dítěti, které se vařilo v kukuřičné kaši. Snaží se ji tím uklidnit, pomyšlení na cizí bolest totiž odvádí od té vlastní. K prvotním úzkostem o matku se však časem přidávají další pocity - vztek, nedůvěra, nenávist. „Mezi mnou a matkou byl vzduch plný děr,“ přiznává dítě. Ten proděravělý vzduch nasákl všechno kolem a rodina, která si v cizině namlouvá závratné štěstí a úspěch, se ve skutečnosti rozpadá. Otec spí se svou dcerou, matka tloustne a opíjí se, mladistvá vypravěčka vystupuje v lechtivých varietních číslech a snad kromě psa nemá komu věřit. (...) Některé pasáže se do čtenáře zatínají, jiné působí poněkud lacinou šminkou. Ale to úskalí asi k cirkusu patří: závrať střídá zklamání a i nejpevnější vlasy akrobatky se mohou přetrhnout.