Petit, Brice

1970) patří mezi nejzapomenutější francouzské básníky. Je tomu tak z jeho vlastní vůle. Po horečném období v letech 2001–2006, kdy sehrál klíčovou roli v revue moriturus a vydal několik básnických sbírek, se dobrovolně odmlčel. Předcházela tomu dvouletá vyčerpávající soudní pře s městskými policisty. Ti ho obvinili z urážky, když se slovně zastal spoutaného muže, kterého policisté bili. Živí se jako učitel. „Ve škole, která se mi hnusí přinejmenším stejně, jako když jsem tam chodil v žalostné roli žáka. Neexistuje pro ducha nebezpečnější místo. Vládne tam nevděčná nevzdělanost. Verš se takovým povinnostem brání. Nemám ve státním školství žádné přátele. Zato v něm znám tucty zbabělců.“ Krabice v jeho pracovně se dál plní rukopisy. O jejich publikaci básník nestojí.