V knize Jak vidět svět nás známý britský teoretik kultury, umění a aktivista Nicholas Mirzoeff učí, jak dnes zodpovědně a kriticky obrazy tvořit, šířit a interpretovat.
Monografie Gustava Aulehly (nar. 1931) poprvé komplexněji představuje dílo donedávna téměř neznámého krnovského autora, kterého je možno přiřadit k nejvýznamnějším osobnostem české dokumentární fotografie 50. – 80. let.
Třicet velkoformátových portrétů umělců narozených před rokem 1945 od fotografa Hynka Glose. Třicítka rozhovorů s lidmi, kteří jsou živou pamětí tuzemského vizuálního umění (Stanislav Kolíbal, Theodor Pištěk, Adéla Matasová, Jan Švankmajer…).
Kniha Jak vystavujeme soudobé dějiny. Muzeum v diskusi je pozváním k debatě o současných muzeích. Obsahuje tři studie, tři záznamy debat a tři překladové texty.
Dílo fotografa Jana Svobody (1934-1990) má mezinárodní význam, přesto je dodnes spíše legendou, neúplně dotýkanou a zpracovanou, dodnes se například nedočkal velké retrospektivní výstavy.
Jde o první velkou monografii světově proslulého fotografa. Kniha přibližuje především logiku utváření a proměn Funkeho tvorby, zasazuje Funkeho dílo do kontextu evropské avantgardní fotografie a kultury.
Vítejte ve světě vědy a otázek současné společnosti. Ptáme se významných vědců a osobností naší civilizace. Vítejte v Hyde Parku Civilizace. Stejně jako oni, i my hledáme odpovědi. Pořad a kniha pro ty, co ví, že chtějí vědět.
Vladimír Jindřich Bufka (1887-1916) je neprávem opomíjeným českým fotografem. Byl všestranně nadaným tvůrcem a chemikem. Svého času konkuroval Františku Drtikolovi.
Kvalitně vypravená publikace představuje stavby, které reprezentují vývoj a tendence architektury v zemích visegrádské čtyřky po roce 1990. Každá země je zastoupena osmnácti stavbami. Texty v angličtině.
Kniha Spekulativní ruinologie: Interpretace jako způsob přežití je prvním knižním projektem Class of Interpretation založeném Borisem Ondreičkou a Václavem Janoščíkem, momentálně se zázemím na Akademii výtvarných umění v Praze.
Knížka o veškerém mém byznysu. O tom, který jsem dělal ve škole, na jízdárně, s mým otcem, s vojáky, s mojí první ženou, s bytem, s komputerem, s Italy, s divadlem i s televizí. Nejsem a nechtěl jsem být byznysmenem.
Druhý díl úspěšného průvodce po moderní pražské architektuře první poloviny dvacátého století zachycuje slovem a obrazem další dvě stovky slavných, ale i méně známých, avšak architektonicky pozoruhodných staveb.
Publikace se zabývá prvním desetiletím tvorby Aloise Nožičky, který i ve světovém srovnání patří k nejoriginálnějším výtvarníkům druhé poloviny 20. století vyjadřujících se výhradně fotograficky.