Sborník navazuje na vědeckou konferenci Univerzita a republika, 1918–2018, kterou
uspořádala Univerzita Karlova v rámci oslav stého výročí založení Československa.
Publikace je dalším příspěvkem ke studiu dějin Vojvodova – jediné české vesnice v Bulharsku. Ta byla založena v severozápadní části země roku 1900 přesídlenci z jiné české krajanské obce – Svaté Heleny v rumunském Banátu.
Monografie věnovaná vídeňskému architektovi Antonu Erhardovi Martinellimu se zaměřuje na jeho působení ve službách Adama Františka ze Schwarzenbergu (zejména v letech 1722–1732) ve srovnávací perspektivě.
Nová obrazová publikace popisuje konec koloniálních říší i problémy období postkolonialismu. Kniha klade otázky týkající se obecného chápání dekolonizace z různých úhlů pohledu, zkoumá osud početných mas obyvatelstva i jedinců zapsaných do dějin.
Nezvykle objemné dílo autorského tria Otáhal – Pithart – Příhoda vznikalo na sklonku 80. let jako protiváha tehdejšímu účelovému výkladu moderní české historie.
Azorské souostroví je sice odedávna portugalským územím, ale od evropského jádra státu se liší svým geografickým charakterem, pozdějším historickým vývojem a částečně i etnickými a kulturními specifiky.
Do rukou se čtenářům dostává svazek věnovaný rozmanitým aspektům činnosti Komunistické strany Československa a její působení v období tzv. normalizace (1969–1989) a v transformačním období na počátku devadesátých let dvacátého století.
Harrer byl členem šumperského muzejního spolku a rovněž inicioval vznik městského archivu. Studiem archivního materiálu i muzejních sbírek načerpal rozsáhlé znalosti z městské historie.