Nejprodávanější tituly - leden 2022
dějiny všedního dne

Monografie poskytuje ucelený pohled na profesní život a sociálně-ekonomické poměry kléru v 18. století, a zaplňuje tak citelnou mezeru v poznání dějin společnosti českých zemí v raném novověku.

Kniha se zabývá českým politickým systémem v období druhé Česko-Slovenské republiky (1938–1939). Představuje odchylku málo známých českých politických dějin a implicitně i explicitně pojednává o české demokracii.

Přemýšlení o středověkých starých babách a jejich obrazech má emancipační hodnotu – vysvobozuje nejen z konvencí a pout, ale i z diktátu mladě se jevícího, zdravého, pracovitého a množícího se těla.

Nejstarší průvodce (12. st.) do jednoho z nejvýznamnějších poutních míst křesťanské Evropy - Santiaga de Compostela.

Výpravná obrazová publikace k 50. výročí dramatických událostí srpna 1969.

Kolektivní monografie Turistická odysea představuje zásadní posun v bádání o různých formách a podobách cestovního ruchu v předlistopadovém Československu.

Kniha mladé badatelky se v jedinečné historické sondě z pomezí dějin vědy, vědní politiky, expertních kultur a dějin společnosti zabývá dobovými představami o jaderné energii a energetice v Československu v padesátých letech 20. století.

Projekt známého historika a oblíbeného spisovatele. Kniha popisuje, jak se proměnil život všech vrstev tehdejší společnosti v 16. století...

Cestovatel, novinář a spisovatel Patrick Leigh Fermor se v zimě roku 1933 vydal na cestu Evropou. Z Nizozemí přes Německo, Prahu, Vídeň putoval, většinou pěšky až do Istanbulu. Své deníkové záznamy později literárně zpracoval a roce 1977 vydal.

Kniha významného českého historika přináší text přednášek, které proslovil na Filosofické fakultě UK v akademickém roce 1969-70.

Publikace přibližuje vývoj českých dějin v poněkud jiné podobě, než jsme běžně zvyklí. Tradiční výklad, redukující dějiny zejména na přehled politických událostí a hospodářských přeměn, vojenských střetů, výčty panovníků, diplomatických jednání.....

Téma této studie tvoří Stanislavského pojetí herectví jako tvorby, což souvisí s fenoménem tak charakteristickým pro období modernity, jaký představuje objev lidské kreativity.

Téma zdánlivé smrti, jejíž možnost děsila naše předky ještě v první půli minulého století, téma, jímž se historiografie na západ od našich hranic zaobírá už delší dobu, rezonovala zatím jen slabě v prostředí české historiografie.

Druhý díl edice deníků českého historika Josefa Kalouska přináší zápisky z období od roku 1866 do konce jeho života.

Kniha zevrubným způsobem pojednává o specifických podobách ženské zbožnosti především v období 13. a 14. století. Pronikavě přitom ukazuje, jak byla ženská zbožnost a ženská askeze provázána s ženským vztahem k jídlu.

Deník Jiřího Sixty, vojáka c. k. armády a později legionáře v Rusku, je doslovný přepis jeho záznamů, které si zapisoval v letech 1914–1920. Popisuje v nich zážitky z bojů na ruské frontě v nenáviděné uniformě rakouského vojáka.

Útlá knížečka, víc reportáže než povídky, čtení srozumitelné hlavně těm, kdo po poslední válce vyrůstali v dosídlených pohraničních oblastech, kde žili pohromadě Češi odevšad, Češi z Volyně, Rumuni, Bulhaři, cikáni, nevysídlení Němci atd.

Ještě dnes si mnozí lidé myslí, že naši předkové žili mravněji a zdravěji. Což není pravda, je to mýtus. Před několika stoletími se žilo jinak.

Francouzský historik Michel Pastoureau zkoumá vývoj a proměny symboliky modré barvy v dějinách evropského Západu.