Náš přední rusista se ujal zpracování průřezové, esejisticky psané encyklopedie, která se tentokrát vedle literatury zabývá i dalšími uměleckými obory, a to divadlem, filmem, ale především výtvarným uměním.
Umanutý živel české umělecké scény v osobitém rozhovoru. Výtvarník a sochař Krištof Kintera patří mezi naše nejznámější a nejúspěšnější současné umělce.
V souboru studií sleduje P. Wittlich příběh evropského moderního sochařství: ukazuje váhu jeho vzorů, zápas o nové pojetí prostoru, význam světelné režie sochy a nuance tvůrčího procesu, zakotveného již v přípravě soch.
Začal psát v době, kdy byl novinkou surrealismus. Žil natolik dlouho, aby stačil referovat o postmodernismu. Životní osudy Jindřicha Chalupeckého (1910–1990) jsou i příběhem české kultury.
Kniha nabízí erudovanou a přitom široce přístupnou teorii dekorativních umění. Gombrich zkoumá univerzálně lidský sklon hledat v prostoru a čase řád, který se od pradávna projevuje v dětských hrách, v poezii, hudbě, architektuře a dekoraci.
Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, jež Giorgio Vasari publikoval v roce 1550, kdy mu bylo necelých čtyřicet let, jsou nejzábavnější a nejtrvalejší knihou o výtvarném umění, která byla kdy napsána.
Publikace Jan Zrzavý a Benátky se po rozebrání prvního vydání z roku 2010 a dotisku z roku
2011 dočkala druhého, rozšířeného vydání, v němž je uveden kompletní soubor 25 obrazů, které
Jan Zrzavý daroval benátským kapucínům.
Grafik Michal Cihlář je považován za průkopnickou osobnost českého moderního linorytu. Touto grafickou technikou se začal zabývat roku 1980 a brzy si uvědomil, že linoryt je navzdory své primitivní technologii rájem neomezených tvůrčích možností.
Publikace Chtěl_a jsem další zkušenost zhodnocuje desetiletí fungování Ateliéru hostujícího umělce na AVU. Tímto specializovaným pracovištěm akademie prošli významný umělci a umělkyně střední a mladší generace
Monografická kniha Nic k zahození přináší dosud nejširší průřez tvorbou Jiřího Šalamouna s přihlédnutím k vzájemným inspiracím a impulsům mezi ilustrací, grafikou a filmem.
Publikace rozvádí a kontextualizuje téma Malichových utopických projektů v rámci soudobých architektonických vizí i sociálních a environmentálních témat.
Karel Vaňura, malíř a sklář, je jedním z nejoriginálnějších tvůrců v českém umění 2. poloviny 20. století, dokládá to i tato monografie s množstvím reprodukcí obrazů, asambláží, skleněných vitrají a realizací v architektuře.
V pozdní modernitě se požadavek tvořivosti a originality, spojené s vytvářením něčeho nového – požadavek vyhrazený do té doby zejména umění – stal čímsi všeobecně vyžadovaným.
Venkov, lidové tradice a výtvarná kultura venkovského lidu jsou v různých formách součástí našeho života. Kniha představuje a interpretuje zdroje a podoby zájmu o venkovské prostředí od počátku 19. století do šedesátých let 20. století.
