Švýcarský psycholog C.G. Jung (1875 - 1961), jeden z nejvýznamnějších myslitelů 20. století, je autorem rozsáhlého díla, jehož neoddělitelnou součástí je i jeho korespondence.
Básník a esejista Ivan Diviš a básník, literární vědec-germanista, filosof, esejista a překladatel Rio Preisner se přáteli stali v exilu v letech 1969–1989. Diviš žil v Německu, Preisner ve Spojených státech. Kniha mimořádného rozsahu.
Dvojdílná edice dopisů Jakuba Demla a Jaroslava Durycha z let 1906 až 1959 zachycuje dialog dvou autorů naplněný spoluprací, inspirací a spory. První kniha obsahuje veškerou dostupnou korespondenci. Druhou knihu otevírá soubor Durychovy publicistiky.
Literární dílo Jana Hanče vyšlo v posledních letech v nakladatelství Torst ve dvou svazcích - Události a Dodatečné události. Ty ale nezahrnuly Hančovo literární dílo celé.
Kafkovy Dopisy Mileně prostředkují poznání citových světů dvou výjimečných osobností pražské literární scény. Dopisy, které Kafka mezi lety 1920-1923 psal Mileně Jesenské, vyšly v roce 2001 v Nakladatelství Franze Kafky, v překladu Věry Koubové.
Čtrnáct rozhovorů s výjimečnými ženami. Martina Viktorie Kopecká, Andrea Sedláčková, Klára Kolouchová či Jitka Vodňanská… Každá je jiná nejen svou profesí, životním stylem a věkem, ale i tím, v co věří.
Tento svazek je věnován moravskému jazykovědci Antonínu Matzenauerovi (1823–1893). Pojednává na dobovém pozadí o jeho životě a díle, přináší edici jeho známé korespondence a obsahuje soupis jeho spisů.
Více než třicet let 20. století v dopisech dvou kamarádů na život a na smrt. V celkem 561 dopisech se dva legendární klauni představují tak, jak je neznáme. Prožívají přes oceán všechny své pracovní úspěchy i nezdary a osobní tragédie.
Jádro knihy tvoří čtyřicet pět zednářských a rosenkruciánských dopisů z pozůstalosti významného moravského šlechtice osvícenské doby, knížete K. J. Salm-Reifferschedta, předního činovníka tajných společností působících v tehdejší Evropě.
Současný přední znalec Haškova života a díla Sergej Solouch přichází ke čtenářům s knihou, která vznikla šťastným spojením různorodých literárních žánrů.
Korespondence profesorů Františka Michálka Bartoše a Amedea Molnára začíná dopisem jednadvacetiletého Molnára v roce 1944 a uzavírá ji Molnárův dopis napsaný devět dní před Bartošovým úmrtím v roce 1972.
Vzájemná korespondence teologa Karla Skalického a sociologa Karla Hrubého otevírá zajímavý pohled na spolupráci a přátelství dvou mužů, kteří odešli z komunistického Československa do exilu v jiné době, do jiné země a za úplně jiných okolností.
O tom, že se vzájemná korespondence může stát výsostným dobrodružstvím i nečekaným setkáváním, svědčí dopisy dvou bytostných básníků, Ivana Diviše a Petra Krále.
Svazek přináší korespondenci Milana Nápravníka s jeho bývalým spolužákem z FAMU Karlem Köcherem, která probíhala prostřednictvím mailů v letech 2007–2012.
Poslední 4. svazek Spisů ukazuje, že Zbyněk Havlíček byl obdařen zcela mimořádnou deníkovou citlivostí a to, že tato citlivost prostupovala všemi složkami jeho díla.
Korespondence Bruno Schulze. V ní jsou jako střípky rozbitého zrcadla rozeseta zárodečná místa známých schulzovských ornamentálních metafor a neopakovatelně šťavnatých obrazů.
Druhý díl edice korespondence univerzitního profesora Aloise Musila (1868–1944) je věnován vzájemnému písemnému styku tohoto význačného orientalisty se zemědělským ekonomem Edvardem Reichem (1885–1943).
Korespondence mladočeského politika a roudnického starosty Ervína Špindlera (1843–1918), kterou adresoval v letech 1867–1899 své snoubence a manželce Marii Procházkové.