Cílem publikace, kterou v roce 2021 vydala GAVU Cheb ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i. u příležitosti stejnojmenné výstavy, není souhrnné zpracování tvorby Jaroslavy Pešicové.
Kniha přináší nový, objevný pohled na tvorbu zcela mimořádné malířky Míly Doleželové (1922–1993). Žila a tvořila v Praze a hlavně na Vysočině, pod horou Javořicí, v Jihlávce, Klatovci a Telči.
V souboru studií sleduje P. Wittlich příběh evropského moderního sochařství: ukazuje váhu jeho vzorů, zápas o nové pojetí prostoru, význam světelné režie sochy a nuance tvůrčího procesu, zakotveného již v přípravě soch.
Reprezentativní katalog stejnojmenné výstavy, který obsahuje všechny sbírkové předměty Regionálního muzea v Litomyšli k tématu Josefa Portmana, Josefa Váchala a k dějinám a činnosti Portmonea – Musea Josefa Váchala v Litomyšli.
V této krásné knížce nás kunsthistorik William Vaughan provede dějinami stínů, od jejich role ve výtvarném umění až po jejich spojitost se smrtí a podvědomím.
Umění má moc vyvolávat v nás pocity, a některá díla mohou dokonce změnit náš pohled nebo názor, a přímo tak ovlivnit naše uvažování či přesvědčení – tato kniha vám pomůže umění porozumět a ještě více se z něj radovat.
Publikace Zahrady mnicha Rabinoviče vznikla u příležitosti konání stejnojmenné výstavy Viktora Pivovarova v Domě umění města Brna. Autor na této výstavě představil především svá nejnovější díla, i když cyklus, který dal výstavě název, vznikl dříve.
Michelangelo Merisi de Caravaggio. Jeden z nejslavnějších umělců historie. Citlivý i vzteklý, hedonista i dobrodruh, člověk, který se přes svůj krátký život zapsal do dějin umění, hlavně díky své práci se světlem a stínem.
Město je fascinující lidský vynález, který se stal domovem pro většinu obyvatel naší planety. Jak ale pochopit něco tak složitého a přitom křehkého, jako je město? Manuál urbanisty začátečníka ti přiblíží, jak tato velká lidská mraveniště fungují.
Čtvrtou a prozatím poslední knihou edice ilustrovaný Český Laozi/Lao-c´, která představila velké české překlady Tao te ťingu, je původní překlad Rudolfa Dvořáka z roku 1920, s výtvarným doprovodem Krištofa Kintery.
Jak se výstavy výtvarného umění promítají do jeho psaných dějin? A jak by vypadaly dějiny českého umění druhé poloviny 20. století, pokud bychom se na ně dívali právě z tohoto pohledu?
Arno Pařík, největším znalec Jilovského tvorby, ji přehledně propojil do tematických kapitol, rozsáhlý obrazový doprovod je sumou toho nejlepšího z jeho díla.
Tento ucelený soubor studií vyšel už v roce 1959, v dalších letech byl doplňován, přepracováván a znovu vydáván; zůstává platným vhledem do „psychologie znázorňování“.
Kniha je živoucím organismem, její obsah se přelévá z roviny výtvarné do literární a zase zpět, jedno se navzájem doplňuje s druhým a příslibem neobyčejného zážitku je také hmatový prvek na obálce...
