Nejprodávanější e-knihy - květen 2024
světové dějiny

Těžiště knihy zkušeného autora a historika profesora Nálevky však nespočívá jen v rekonstrukci průběhu válečných událostí na Korejském poloostrově, ale také v rozboru diplomatických souvislostí tohoto konfliktu.

Staroměstskou exekuci otevírá Josef Petráň vylíčením krvavého dramatu na Staroměstském rynku 21. června 1621, jehož obětí bylo 27 vůdců stavovského povstání.

Obsazení příhraničních oblastí Československa německou armádou v říjnu 1938 patří stále mezi diskutovaná a bolestivá místa našich dějin.

Kniha pojednává o nejnovějších teoretických a praktických aspektech orální historie v souvislosti s výzkumem soudobých dějin v mezinárodním kontextu.

Kniha přístupnou formou přibližuje vývoj odívání v nejstarších dobách. Zachycuje ranou fázi výroby oděvů, techniku jejich zpracování, postupné formování různých tvarů oděvu i měnící se způsob oblékání.

František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.

Jak civilizace vznikají, dosahují vrcholu a upadají.

Dne 28. října 1918 došlo vedle vyhlášení Československa také k deklaraci Německého Rakouska, jehož součástí se měly stát i převážné německé oblasti českých zemí.

Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup a blízký spolupracovník a rádce císaře Karla IV., patří bezesporu k nejznámějším postavám českých středověkých dějin.

Překvapivé až neuvěřitelné příběhy moderních dějin, kterým historici nevěnovali příliš pozornost, objevil publicista Karel Pacner. Hrdiny poutavé knihy jsou např. první dáma USA Jacqueline Kennedyová, která působila též coby nenápadná nakladatelská redaktorka a podnítila českého autora k vydání bestselleru, Stalinův nově objevený zbrojnoš a zároveň jeho oběť či spisovatel Gorkij, který tajně navštívil gulag.

Publikace autorů z Masarykovy univerzity v Brně představuje koncentrovaný pohled na současnost a minulost české politiky.

Rozsáhlá historická freska Říše musí zemřít popisuje politický a kulturní vývoj v Rusku během prvních sedmnácti let 20. století, tedy v době klíčové pro osudy této země a s ní i celého světa.

Ženy českých panovníků tvoří rozsáhlé téma, které dosud není historicky plně zhodnoceno. České kněžny a královny tak zůstávají stát ve stínu svých manželů a jen tu a tam se některé z nich vynořují z toku času jako výrazné osobnosti, jimž se skutečně dařilo významně ovlivňovat osudy Českého království.

Kniha sleduje vzestup a pád ministra vnitra Rudolfa Baráka (1915-1995), pozoruhodné postavy komunistické éry v našich dějinách.

Tři dokupovídky nejsou historickou studií, ale živým a čtivým portrétem několika temných postav.

Po této knize sáhne každý, kdo hledá svěží a neotřelý způsob, jak poznat dějiny nejrůznějších národů.

„Vídeň, nebo Bory?“ Tak zněla osudová otázka pro všechny, kdo se nechtěli vzdát své svobody. Pohnuté osudy, v nichž se zrcadlí jednotlivé éry našich dějin, se v mnoha ohledech dotýkají i dneška. Zvláště jímavé jsou příběhy těch, kdo byli pronásledování jak totalitní mocí nacistickou, tak komunistickou.

Příběh dramatického období českých dějin a českého krále, který se ujal vlády ve velice složité době. Zemřel za dramatických okolností husitského převratu v Praze, který je českými historiky pokládán za prolog k dlouhotrvajícím husitským válkám, jež České království přivedly až na pokraj v chaosu.

Publikace poutavě a uceleně představuje jednu z nejtemnějších kapitol moderních světových dějin: likvidaci osmanských Arménů – aghet – mladotureckou diktaturou.