Marie Ebner-Eschenbachová (1830–1916), původně hraběnka Dubská, se narodila v moravských Zdislavicích, kde je také pohřbena. Svůj život prožila střídavě na Moravě a ve Vídni. Výbor z deníků zachycujících obyčejný život neobyčejné hraběnky.
Umění se dá najít na nečekaných místech. Aleš Palán navazuje na své úspěšné knihy o samotářích či městských robinsonech, tentokrát se vydal do ateliérů, dílen a kutlochů a vyzpovídal sedm lidí, pro něž mezi životem a tvorbou není příliš velký rozdíl.
Slavné chvíle motocyklového závodníka, ale i nelehké skromné cyklistické začátky bojovníka se železnou vůlí a člověka s báječným životním humorem představuje kniha nesoucí jeho jméno – Šťastný František.
První monografie o rodu Šternberků od roku 1824 je určena pro nejširší veřejnost, která se zajímá o historii šlechty, všeobecnou historii i o dějiny hradů a zámků.
Terapeut, lektor a karmelitán od Pražského Jezulátka. Rozhovor s knězem a psychoterapeutem Petrem Glogarem, organizátorem manželských setkání a vedoucí skupin mužské spirituality, kde se inspiroval prací amerického františkána Richarda Rohra.
Zakarpatí je nejzápadnější část Ukrajiny a region, který je díky společné historii v rámci Československa, doposud propojený s osudy mnoha Čechů. Vazby obyvatel Zakarpatí na Čechy a Moravu jsou však mnohem větší a sahají až k Velké Moravě.
Osobní vzpomínky na válečné útrapy i poválečnou perzekuci. Z řady autentických vyprávění válečného pilota vzniklo více než dvacet let po jeho smrti pozoruhodné pásmo jeho celého životního příběhu.
Výpravná publikace o nejvýznamnějším českém panovníkovi vychází u příležitosti výročí 700 let od jeho narození. Obsahuje unikátní snímky a vyčerpávající text, který přibližuje tuto významnou osobnost z mnoha různých úhlů pohledu.
Vzpomínky malířky a ilustrátorky Aleny Ladové na jejího otce Josefa Ladu, jedinečného malíře a ilustrátora, vychází v novém vydání po více než šestnácti letech.
Každý třetí zaměstnanec podle průzkumu čelí během svého pracovního života mobbingu nebo bossingu. Julie šikanu v zaměstnání zažila na vlastní kůži, proto se rozhodla sepsat svůj příběh.
Výbor ze vzpomínek Marie a Štěpána Zadražilových je zakončením archivace pozůstalosti po pradědečkovi a prababičce Jindřicha Janíčka. Obsahuje směsici krátkých poznámek z jejich cesty do Kyrgyzstánu na jaře roku 1925.