Co „neprojde Kristem“, nenalezne svoji identitu. Ačkoli křesťanství přispívá k budování sociálních vazeb a utváření vnitřního života jedinců, je-li odsunováno pouze do soukromí, krize duchovního i duševního života je nevyhnutelná.
Práce Michala Téry představuje Peruna – božstvo starých Slovanů. Kniha o Perunovi není jen portrétem pohanského božstva, ale studií o zaniklém světě archaického náboženství, jeho bohatosti a proměnách.
Předkládaná publikace se zaměřuje na jednu z nejvýraznějších etap dialogu mezi marxisty a křesťany, jež spadá do 60. let 20. století, přičemž zvláštní pozornost je věnována situaci ve střední Evropě a zejména v tehdejším Československu.
Modlitební život lze chápat jako stoupání duše před tvář Boží. Podobá se planetám, jež se nastavují světlu klidné tváře slunce, nebo květině, jež se natahuje ke světlu, prozářená krásou, koupající se ve vůni.
Kniha zevrubným způsobem pojednává o specifických podobách ženské zbožnosti především v období 13. a 14. století. Pronikavě přitom ukazuje, jak byla ženská zbožnost a ženská askeze provázána s ženským vztahem k jídlu.
Oblast Blízkého východu, odedávna žhavá půda, stojí dnes v popředí pozornosti ještě více než jindy. Pod vlivem aktuálních událostí probleskují v tisku zprávy o náboženských uskupeních dlouhou dobu koexistujících ve větším či menším souladu s islámem.
Kultovní kniha americké literatury, podobně jako Kerouacův román Na cestě či Hellerova Hlava XXII. Spojuje zdánlivě neslučitelné žánry cestovního deníku, románu a filozofických úvah.
Ve třech desítkách krátkých zamyšlení, inspirovaných děním církevním i společenským, uměním i politikou, osobními zkušenostmi i teologickými texty, nám Karol Lovaš předkládá své chápání evangelia a demaskuje plytkost našeho křesťanství.
V díle Niklase Luhmanna, myslitele funkcionální sociální teorie a dnes již sociologického klasika, který byl pro svůj široký záběr označován za „Hegela druhé poloviny 20. století“, hraje analýza náboženství stěžejní roli.
Autor Poutníkovy cesty, jedné z nejoblíbenějších knih niterně zbožných křesťanů pietistického a probuzeneckého hnutí, uvažuje v tomto svém dalším spise nad zosobněným „tajemstvím nepravosti“, jak je vylíčeno v symbolech Zjevení Janova.
Tento soubor podnětných esejů vynikajícího anglického prozaika Grahama Greena vyšel česky již v roce 1970 péčí nakladatelství Vyšehrad. Naše nové vydání dávno nedostupného titulu zpřístupňuje i původně vynechané texty.
Myšlenka pokroku poznání není samozřejmá. V této knize je myšlenka pokroku poznání pochopena jako specifický typ epistemologie, kterýpřiznává času nepominutelnou úlohu při utváření vědění o přírodě.
Kniha, jejíž název je inspirován závěrečným veršem
81. žalmu, seznamuje čtenáře srozumitelnou formou
se židovským mysticismem a na konkrétních
příkladech dokládá, jak jej lze aplikovat i v každodenním
životě.