Sociologická expedice do nitra vlastní země. Události posledních měsíců mohly v mnoha lidech zesílit pocit, že realita předstihuje možnosti fikce. Podobné pocity však nemusí být dezorientující ani nejsou důvodem k rezignaci.
Co zůstane, když se život ztiší a všechno nepodstatné odpluje? Reportérka a dokumentaristka Lea Surovcová naslouchá lidem, kteří se ocitli v náročné a pro některé závěrečné etapě.
Marx a Engels měli pravdu, když v Komunistickém manifestu konstatovali, že volné trhy během krátké doby vytvořily vetší prosperitu a více technologických inovací než všechny předchozí generace dohromady.
Fotografie, které neustále pořizujeme a sdílíme, utvářejí naše sociální vazby, reflektují a proměňují společenské hierarchie i to, kým jsme, jak sami sebe vnímáme, po čem toužíme a na co chceme vzpomínat.
Publikace vychází z tříletého výzkumu provedeného u subpopulace pražských bezdomovců středního věku. Studie obsahově navazuje na předchozí čtenářsky úspěšnou monografii Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí.
Práce německého historika Andrease Wiedemanna mapuje druhou a méně známou část procesu, při kterém došlo k vůbec největším přesunům obyvatelstva v českých zemích v historii – celkem se vyhnání a znovuosídlování bezprostředně týkalo pěti milionů
lidí
Kniha Ulricha Becka Riziková společnost patří k nejvýznamnějším knihám, které byly v posledních pětadvaceti letech na toto téma napsány. Ovlivnila nejen řadu dalších myslitelů, ale celý způsob uvažování o tomto problému.
Historiografie a sociologie jsou od 19. století dvě navzájem prorostlé disciplíny. Vzájemné ovlivňování, v němž hrálo dějepisectví původně prim, ale v posledních desetiletích ustalo. Sociologie se osamostatnila.
Kniha známého britského zoologa a popularizátora vědy navazuje na bestsellery Racionální optimista a Evoluce všeho, v nichž líčí cestu lidstva od doby kamenné k současné prosperitě.
Od autora Psychologie peněz. Kniha Jako vždycky vás vybaví schopností přemýšlet o rizicích a příležitostech, abyste si dokázali lépe poradit s nejistotou, kterou přináší budoucnost. Když plánujeme, rojí se nám...
Kniha renomovaného cambridgeského historika, předního představitele vlny "nové historie", se zabývá změnami statutu vědění a poznání v raně moderní době.
Rozbor sociologických kořenů holocaustu, tj. vyvraždění deseti milonů Evropanů v nacistických koncentračních táborech. Možnosti prevence budoucích genocid.
Kniha (1997) patří k nejdůležitějším teoretickým pracím francouzského sociologa Pierra Bourdieua (1930–2002). Autor se v ní pokouší pohlédnout z odstupu na celek svého díla a výslovně rozpracovat základní principy, jimiž se ve svém bádání řídil.
Autorka zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy.