Královna portrétní fotografie, Američanka Annie Leibovitz, vypráví svůj profesní životopis, který je zároveň úzce spjatý s jejím osobním životem. Dozvídáme se o jejích rodičích, místech, kde vyrůstala, i o její cestě k fotografickému řemeslu a umění.
V pomalu se rozpadajícím podzemním městě kdesi pod povrchem umírající planety putující kolem vyhasínajícího slunce se mladý Annelyn těší blažené naivitě života privilegovaných.
Bohatý, mnohovrstevnatý román dosáhl ve Francii prodeje přes 400 tisíc kusů, obdržel nadšené kritiky i několik literárních cen - např. Prix Goncourt des Lycéens 2010.
Hermetická tradice je nejdůležitější Evolovou prací zasvěcenou výkladu tradičních věd. Samotný termín „hermetická tradice“ je zde chápán ve zvláštním smyslu, jak býval používán v období středověku a renesance.
Léto má vonět po jahodách, dýmu z táboráku a prvních polibcích. Ale co když jsou to právě bezstarostné prázdninové večery, které vytáhnou na světlo to, co jsme celý rok skrývali?
Diana Wagenbachová, berlínská právnička, odlétá do Anglie, kde umírá její milovaná teta. Ta v posledních slovech prosí Dianu, aby odhalila dlouho chráněné rodinné tajemství.
Když do hry vsadila své tělo, Ewan znejistěl. Je si tak jistá výhrou, nebo ho jenom chce? Když jako protihodnotu do hry vložil sídlo a titul vévody, nedala na sobě Jessie nic znát. A Ewan měl problém.
Dvě dívky, Dominika a Eliška. Každá z jiného konce
republiky. Dva zdánlivě nesouvisející příběhy. Nikdy se
nepotkaly – a přesto jsou jejich životy osudově propojeny.
Dominika zemřela před sedmi lety násilnou smrtí.
Je-li Derridova diferance zároveň odstupem, spacializací, a odkladem, temporalizací, pak nám sama nabízí způsob, jak po letech číst jeho rané texty, jejichž výbor se českým čtenářům dostal do rukou poprvé v roce 1993.
Soudní lékař Dr. Ryder se spolu s konstáblem Trudy Lovedayovou ujímají dalšího případu. Úmrtí mladé ženy, která se měla účastnit místní soutěže krásy, zprvu vypadá jako sebevražda, ovšem brzy se ukáže, že šlo o úkladnou vraždu.
Zhroucení je nejtemnější knihou Édouarda Louise. Tváří v tvář smrti si při zkoumání osudu jednotlivce už nevystačí se sociologií, a tak se obrací k psychologii a intimitě.